Václave, vítejte v Třebíči. Jak vlastně došlo k vašemu angažmá v Horácké Slavii?
S panem Pokorným jsem byl v kontaktu už delší dobu. Je to návrat domů po pěti, nebo šesti letech, už ani nevím přesně, jak dlouho to je, co jsem odešel. Jsem rád, že to vyšlo, roli v tom hrály i rodinné důvody. Pro mě je to dobré řešení a v Třebíči chci být platným hráčem.
Horácká Slavia o Vás hodně stála a i když jednání byla dlouhá, nakonec to vyšlo a do Třebíče přicházíte na roční hostování. Očekáváte, že si v Třebíči zahrajete víc než v Jihlavě? Proč jste tam vlastně nedostal více prostoru?
Loni to bylo z důvodu zranění, měl jsem vykloubené rameno, a když už je rozjetá sezóna, je těžké se do toho zase zpátky dostat. Málo prostoru, to je sporné. Když mě trenéři postavili, hrál jsem hodně a vždycky jsem se snažil podávat stoprocentní výkon.
Od působení v Horácké Slavii tedy čekáte, že se stanete členem základního kádru?
To nemůže čekat před sezónou žádný hráč. Záleží na tom, jak se hráč prezentuje na ledě, ale já dám všechno do toho, abych se propracoval do základu, aby na mě trenéři sázeli a abych měl hodně prostoru ve hře. Jak se mi to podaří, to je teď jen na mě, na nikom jiném.
Co zápasy s Jihlavou, asi pro Vás teď budou hodně speciální. Navíc jste odchovancem třebíčského hokeje…
Určitě, mám tam spoustu kamarádů, všechny kluky tam znám. Vlastně jsem s nimi strávil posledních pět let života skoro každý den. S klukama tady z Třebíče, s Tomášem Kalábem a Tomášem Čachotským, jsme společně dojížděli do Jihlavy každý den. Bude to pro mě určitě hodně specifické, podobně, jako když jsem nastupoval proti třebíčským klukům, se kterými se taky znám. Jsou to zápasy, které jsou pro mě velice zvláštní a hlavně mě hodně baví.
Dnes jste si připsali první vítězství sezóny, i když bez bruslí a ve florbale (rozhovor byl pořízen 2. června po florbalovém utkání se Spartakem, který hokejisté vyhráli vysoko 10:2). Co říkáte dnešnímu utkání a vysokému vítězství? Jednu branku jste i vstřelil.
Za vítězství jsem moc rád, i když s míčkem si moc netykáme, je strašně lehký a neposedný. Bylo to pro nás příjemné zpestření přípravy. Já nemám moc rád běhání, vlastně celou letní přípravu moc nemusím, ale tohle mě bavilo.
Díky za rozhovor a hodně štěstí v sezóně a v dresu Horácké Slavie Třebíč.
