Martine, v Třebíči se v minulých sezónách hrálo hodně defenzivně bez nějaké velké rozehrávky, po ztrátě puku se hráči okamžitě stahovali do obrany bez napadání soupeře. Pozorujete, že tohle mají zažité, a snažíte se to změnit?
Nemyslím si, že je úplně špatná věc hrát ze zajištěné obrany. My jsme k tomu chtěli přidat trochu víc aktivity v útočném pásmu, víc se tam udržet na kotouči, zapojit rotace a souhru s obránci, abychom hru zatraktivnili. Chceme hrát trošku útočnější pojetí, ale na to je třeba mít také vhodné typy a kvalitu hráčů. Kdybych měl ale shrnout tu první čtvrtinu, tak musím říct, že jsme doma odehráli kvalitní utkání, třeba s Českými Budějovicemi, nebo Slavií Praha, což byli hodně těžcí soupeři. I na Kladně jsme odehráli kvalitní utkání s dostatečným počtem střel a získali jsme tam dva body. S těmito soupeři jsme dokázali hrát dobré zápasy, což bylo dáno tím, že tito soupeři hráli také útočně. Jakmile ale přišel soupeř, který opravdu hodně bránil, tak už jsme se do útočné fáze prosazovali hůř a nedokázali jsme se tam prosadit. Rozhodně neříkám, že defenzivní taktika je špatná, i my chceme vycházet z dobré obrany. Že bychom chtěli jen útočit a obraně se nevěnovali, to určitě ne.
Dají se vaše zápasy dle stylu hry rozdělit na zápasy doma a venku? Je nějaký rozdíl ve hře na vlastním kluzišti a ledě soupeře?
Snažíme se hrát zápasy doma i venku stejně, nechceme nějak rozlišovat, jestli hrajeme před našimi diváky, nebo jako hosté. Chceme hrát tak, abychom na soupeře vytvářeli tlak, hrajeme v postavení 1 - 2 – 2. Rozhoduje ale vždy momentální postavení soupeře, jestli jsme k němu blízko a můžeme zatlačit, nebo jsme dál a musíme se spíše vracet. Hráči ví, kdy mají ještě napadat a kdy už se spíše stáhnout. Rozdíl ve hře je třeba v Ústí, kde je ještě jedno z mála širokých kluzišť, tam musíme hru širokému hřišti malinko přizpůsobit, ale také to není nic převratného.
Zmínil jste výborné zápasy proti Motoru, Kladnu a Slavii, proč se ale získávání bodů teď zastavilo. Má to jednu příčinu, anebo jich je víc?
Příčin je samozřejmě víc a my si je analyzujeme. Jedna z těch hlavních jsou zranění, která nás limitovala po celou první čtvrtinu. Chybějící hráče bych rozdělil do několika skupinek. Adam Raška nám od přípravného zápasu s Nitrou, kdy dostal mononukleózu, nebyl k dispozici vůbec a Petr Mrázek odehrál jen první mistrák s Přerovem. To jsou dva klíčoví útočníci, kteří hráli extraligu, mají něco odehráno i ve WSM Lize. Měli to být klíčoví útočníci do prvních dvou lajn a do přesilovek. Oba nám hodně chyběli a myslím si, že s nimi v sestavě jsme mohli mít o tři až pět bodů víc. Druhá příčina jsou hrubé individuální chyby. Nechci říkat, že je dělají pořád ti samí hráči, ale je to stále stejný okruh hráčů, kteří ty chyby dělají. Rozehrávky kros středním pásmem, vyhození puku na střed hřiště atd. Pak bych jmenoval takové ty taktické chyby, kdy se dva hráči sjedou do rohu na jednoho protihráče, a on jim z toho vyjede, špatné postavení ve středním i obranném pásmu, kdy nemáme hru dostatečně zajištěnou a soupeř nám z toho ujede do přečíslení. Zjednodušeně řečeno zranění, individuální chyby a pak chyby vyplývající ze hry.
Která ztráta bodů vás nejvíce mrzí? Lze jmenovat jeden zápas?
Určitě jsou to ztráty v domácích zápasech s Litoměřicemi a Mostem. Byli to soupeři, kteří byli v tabulce za námi a pro nás šlo o utkání o šest bodů. Když chceme takovéto týmy udržet v tabulce pod sebou, musíme je porážet. A navíc doma. Tady nás ty porážky mrzí asi nejvíc a zisk jen dvou bodů z těchto dvou zápasů. Utkání s Frýdkem – Místkem bylo nešťastné, ten mančaft nás prostě přejel, hráli jsme v něm opravdu špatně. I těchto bodů je samozřejmě škoda, ale takové zápasy se čas od času přihodí. Mrzí nás to, ale ty výše jmenované ztráty nás mrzí určitě víc. Po bodech jsme sahali i v Jihlavě, ale tam nás pohřbily právě ty jmenované individuální chyby, kdy jsme v oslabení nechali soupeře vyrovnat na 1:1. Brzy jsme šli do vedení 2:1, a hned osm vteřin po vedoucí brance a po buly uděláme hrubou chybu, dostaneme na 2:2. I přesto, že jsme pak ze 3:2 otočili na 3:4, tak si myslím, že už tím vyrovnáním v oslabení se rozběhla zkáza a body jsme v Jihlavě neudělali. Mrzí nás to i kvůli fanouškům, kterých do Jihlavy přicestovaly asi tři stovky a parádně nás podporovali.
Velmi nespokojen jste byl právě po utkání s Mostem, mluvil jste i o hráčských změnách. Je to teď po konci první čtvrtiny na pořadu dne?
Pokud to půjde a bude to v našich silách, budeme se stále snažit tým doplňovat. Znovu se musím vrátit k marodce, na které jsme měli v jednu dobu i osm hráčů. Řešili jsme to mladými hráči z Brna, ať už to byl Matěj Novák, Dalimil Mikyska, škoda, že i on se také zranil. Jezdí sem i Filip Král. Jsme za ně strašně rádi, odvádí zde parádní výkony. Ale pořád jsou to mladí hráči, kteří zkušenosti ještě sbírají. Na ostatní hráče pak není možné působit konkurenčním prostředím, protože jsme několikrát měli do zápasu jen pár lidí a zbytek byl na marodce. Pak nemůžeme chybujícím hráčům říct, opakuješ chyby, nehraješ. Pokud by byli všichni zdraví a bylo nás pětadvacet, byla by situace úplně jiná. Naplánované je to tak, že budeme mít pět pětek a do zápasů budou jezdit jen čtyři, které nejlíp trénují, nejvíc se snaží a plní pokyny trenérů. Tyhle plány jsme v první čtvrtině moc uplatnit nemohli.
Jsou v týmu hráči, od kterých jste vy trenéři čekali víc?
Vždycky se někdo takový najde, nechci ale po první čtvrtině někoho odepisovat, nebo vyzdvihovat. Určitě nás příjemně překvapili gólmani, ať už Pavel Jekel, Dominik Svoboda, tak i Karel Vejmelka, který nastupoval na začátku sezóny. Hráče v poli nechci po první čtvrtině ještě nějak víc hodnotit, i když některé věci vidíme. Pokud bychom měli o tři, čtyři body víc, což bylo v našich silách, byli bychom v tabulce na pátém, nebo šestém místě a byli bychom spokojení. Tabulka je tak vyrovnaná, že jedna výhra, nebo prohra značí posun o několik míst. Věřím, že už se začnou hráči uzdravovat, Radim Zohorna by měl jít do zápasu už ve středu v Přerově, nebo maximálně v sobotu proti Prostějovu. Peťa Mrázek by měl v sobotu už také hrát a Adam Raška začíná po dlouhé nemoci lehce trénovat. Pokud by se do utkání vrátil koncem října, bylo by to super. V Ústí už nastoupil Patrik Koch, takže marodka se nám pomalu vyprazdňuje, což je pro nás takové světýlko a znamení toho, že by se mohlo začít blýskat na lepší časy.
Klub podával po utkání s Havířovem podnět k přezkoumání některých zákroků, které rozhodčí Jílek nepotrestal. Máte již nějakou odezvu na tento podnět?
Ano, jak správně říkáte, poslali jsme podnět, nebyla to stížnost. Šlo nám o to, abychom věděli, jak instruovat hráče v tom, co ještě není faul a co už je faul. V tom zápase se nám posuzování některých zákroků zdálo nekorektní. Z osmi rozhodčím nepotrestaných zákroků, které jsme na videu posílali, bylo pět uznáno jako faul. Dva jako faul posouzeny nebyly a jeden posuzován nebyl, protože se stal u střídačky hostů a byl prý špatně viditelný. To znamená, že v zápase, který jsme prohráli 1:2, jsme měli hrát dalších pět přesilovek a ten zápas se mohl vyvíjet úplně jinak. Třeba bychom měli o další dva body víc. V této souvislosti zmíním i další věc, kterou jsem ještě nezažil. Za první čtvrtinu nám rozhodčí neuznali po předčasném písknutí a přerušení hry, nebo špatném posouzení hned tři góly a všechny ve velmi důležitých fázích zápasu. Poprvé v Benátkách, pak v Kadani a teď v Ústí. Všechno podle mě regulérní góly. My se snažíme hráče nutit, aby po první střele chodili do dorážek, ale když to udělají, rozhodčí velmi rychle pískne a doraženou střelu – gól neuzná. Na hráčích je pak okamžitě vidět zklamání, frustrace a i určitá křivda. V Kadani si puk do brány kopl evidentně domácí hráč a gól nám opět nebyl uznán. Vždycky to bylo v důležitých fázích zápasu, v Benátkách nám to vzalo vedení 2:1, v Ústí vyrovnání na 1:1. Musíme se z toho poučit a hrát to, co jsme hráli zkraje sezóny. Nechceme se vymlouvat na rozhodčí, chceme se soustředit hlavně na sebe a chtít po hráčích, aby hráli to, co jsme si řekli a co po nich chceme. Doufám, že tomu pomůžou i uzdravení hráči a zase nám to začne fungovat.
WSM Liga měla v první čtvrtině velmi nahuštěný program, měli jste vůbec čas mezi zápasy něco změnit, nebo něco nového natrénovat?
Když se hraje pondělí, středa, sobota, tak se toho moc nového natrénovat nedá. Budu se opakovat, ale i díky tomu, že byl tak nahuštěný program, moc nám chyběli zranění hráči. Jejich kvalitu jsme prostě nedokázali nahradit. Někteří hráči pak byli přetěžováni a ztráceli takovou tu hokejovou výbušnost. Ale to je stejné i pro ostatní mužstva, i jinde jsou určitě zranění hráči, takže se na to nechceme vymlouvat. Spíš chyběla určitá hráčská kvalita.
S jakým počtem bodů byste tedy po první čtvrtině byli spokojeni?
S asistentem Jardou Barvířem jsme si říkali, že v každé čtvrtině chceme získat dvacet bodů, což je šest vítězství, k tomu nějaká remízka. To znamená vyhrát skoro každé druhé utkání, což je celkem dost. Nechceme si dávat nějaké nízké cíle, proto jsme si to nastavili takhle vysoko. Cíl nám tedy nevyšel o tři body. Ač to podle umístění vypadá blbě, tak pořád jsme ve vyrovnané tabulce v kontaktu. Není třeba nějak panikařit. S hráči si ale musíme o situaci teď po čtvrtině promluvit. Ona zas není úplně růžová, proto potřebujeme zase začít dělat body a dostat se do klidnějších vod. Herní situace s hráči rozebíráme pravidelně, ukazujeme jim je na videu, ale na ledě se pak musí oni rozhodnout, oni tu konkrétní situaci musí řešit ve zlomku sekundy. Pokud by se ale dále opakovaly ty samé chyby a od těch samých hráčů, pak budeme muset sáhnout k tomu, že ti kluci hrát nebudou.
Tématem jsou určitě i přesilovky, které se v posledních utkáních nedařily tak, jak by si všichni příznivci třebíčského hokeje představovali.
Ano, máme to jak na houpačce. V Kadani a v utkání s Mostem se nám přesilovky celkem dařily, v Kadani jsme dali tři góly v přesilovkách, z toho nám jeden nebyl uznán. V přesilovkách nám hodně chyběl hráč - pravák, tedy Petr Mrázek, kterého jsme nedokázali úplně nahradit. Doufám, že od soboty, kdy by měl naskočit, nám znovu pomůže a že ty přesilovky zlepšíme. My hráče nabádáme, abychom si v přesilovkách nenahrávali dokola obranným pásmem, ale abychom hodně stříleli. První, druhou střelou abychom narušili ten soupeřův bránící čtverec, nebo trojúhelník. Pokud bránící mančaft dobře drží čtverec a my si to kolem něj nahráváme pořád dokola, tak z toho gól nemůže padnout. Nutíme hráče také, aby chodili před bránu, aby clonili. Zase je to ale o ochotě toho daného hráče, jít před branku, nechat si dát pár ran, pár hrazd, vydržet to. Pokud tam nikdo nebude chodit a gólman na střely uvidí, tak je většinou pochytá. Snažíme se před bránu posílat typy hráčů, kteří by to tam měli zvládnout, snažíme se na přesilovkách pracovat i na trénincích, ale samotná realizace v zápase někdy může být jiná.
Několikrát jste ovšem v přesilovkách také inkasovali, nebo jste po vstřelené brance rychle gól dostali.
Tohle bych přičítal určité nezkušenosti našeho týmu. Přece jen je poměrně mladý. Dáme gól na 1:0 a pak chceme rychle přidat další a další, vrhneme se dopředu, zapomeneme na obranu, soupeř nám ujede a skóruje.
Už jste zmínil domácí zápasy s Českými Budějovicemi, nebo pražskou Slavií, který byl doslova hokejovou lahůdkou, a to už se hrálo se širokou marodkou. Tým tedy ukázal, že je konkurenceschopný a může potrápit i porazit každého soupeře.
Určitá kvalita v našem týmu určitě je, ale asi zatím ne taková, abychom výborné výkony mohli dlouhodobě opakovat třeba dva měsíce v kuse. Naši mladí hráči si zatím nedokážou udržet delší dobu stabilní výkonnost. Zatím je to u nich taková sinusoida nahoru dolů. Dokážeme zahrát parádní zápas třeba se Slavií Praha a pak takový divný, až odevzdaný zápas jako byl ten s Frýdkem – Místkem. Věřím ale, že s herní praxí se to bude zlepšovat.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí.
Dovolte mi ještě poděkovat divákům za přízeň a podporu. Chtěl bych jim tímto poděkovat nejen za podporu doma, ale i za to, že za námi jezdí i na stadiony soupeřů. Je velmi příjemné, když na stadionu třeba v Ústí slyšíte podporu pro svůj tým. Zároveň chci diváky poprosit o určitou trpělivost. Pískání hráčům moc nepomůže, spíš se mladíkům ještě víc rozklepou ruce. Máme mladý tým, hodně hráčů teprve sbírá zkušenosti a my věříme, že se to bude zlepšovat.
