Je to už více než týden, kdy Horácké Slavii skončila sezóna vyřazením v semifinále. Jaká byla z pohledu sportovního manažera?
Bezesporu to byla vynikající sezóna. Třetí místo – medailové umístění v takové konkurenci a takové kvalitě, jakou teď první liga má, si zaslouží velké absolutorium. My jako klub to považujeme za vynikající úspěch.
Možná trošku zklamáním byly návštěvy v základní části, diváci jakoby snad nevěřili, že se klub udrží tak vysoko celou sezónu. Výkony týmu by si zasloužily určitě vyšší návštěvy, navíc v klubu působili alespoň část sezóny vynikající hráči Miroslav Holec, Vilém Burian, Martin Dočekal, Roman Erat , nebo Matěj Pekr, Lukáš Havel s Davidem Dolníčkem, tedy techničtí hráči, kteří produkovali kvalitní hokej. Nerad bych na někoho zapomněl.
Já bych neřekl, že návštěvnost v základní části pro nás byla zklamáním. Největší příčinu bych viděl v rozlosování první ligy. Vylosovali jsme si takové číslo, které nám přisoudilo většinu domácích zápasů ve středy a pondělky. Přece jen, jakmile jsme hráli v sobotu, a to proti jakémukoli soupeři, tak se návštěvnost zvedla. Bohužel s tím nešlo nic udělat, rozlosování je dané. Paradoxně například Most, který má návštěvnost velice nízkou, měl los takový, že hrál snad osmdesát procent domácích zápasů v sobotu. Je to i trošku o štěstí při losu, naše diváky bych ale rozhodně nezatracoval. Ti, co chodili, byli výborní a myslím, že si to užili. Na to, jak malé město jsme, tak chodilo diváků dost a pořád jsme nejpopulárnějším a nejnavštěvovanějším sportem ve městě.
Soutěž byla navíc strašně nahuštěná, prakticky tam v základní části nebyla žádná přestávka. Budete iniciovat nějakou změnu, nebo úpravu hracího systému?
Strašně rádi bychom nějakou změnu iniciovali, ale není to jednoduché. Hodně fanoušků už to ví, mluvilo se o tom už mockrát. Protože se hraje baráž o extraligu, jsme závislí na jejích termínech. Než začne baráž o extraligu, tedy do dnešního dne 25. března, musí být celá první liga včetně play – off odehraná, a to se musí počítat s tím, že by se play – off hrálo i na sedm zápasů. Díky tomu, že jsme chtěli předkolo, což si myslím, že bylo správné a také jsme za to hlasovali, tak jsme se museli vměstnat do určitého časového úseku, který končí dnešním dnem, tedy 25. březnem. Měli jsme spoustu vložených pondělků, a i přesto se muselo hrát bez přestávky, což není ideální. Hráči by potřebovali čas na menší tréninkové mikrocykly, kde by nabrali znovu kondici, doléčili případná zranění… Jsme ale závislí na extralize a dokud nebude přímý postup a sestup, tak s termínovou listinou nic nenaděláme.
Rozdělme ročník na základní část a play – off. V základní části si tým vedl skvěle, dlouho okupoval první místo v tabulce a po padesáti dvou kolech dlouhodobé části ligy skončil na třetím místě. Co bylo základem tohoto nesporného úspěchu?
Jednak jsme měli vynikající start do sezóny. Když to vezmu zpětně, tak ve všech třech posledních letech, kdy jsme hráli hodně nahoře, nám dobrý start do sezóny nesmírně pomohl. Na začátku soutěže jsme měli v týmu obrovskou kvalitu díky spolupráci s Kometou, Olomoucí, Zlínem a Pardubicemi. Všechno šlapalo úplně neskutečně a my jsme byli půl sezóny na prvním místě. To jasně vyjadřuje fakt, jakým hokejem jsme se prezentovali. V závěru základní části nás postihla ta obrovská viróza. Už jsme se pomalu smiřovali s tím, že budeme pátí, ale poslední dvě kola s pořadím ještě zamíchala a my jsme skončili třetí. Znovu opakuji, že si myslím, že naprosto zaslouženě. Za tu předvedenou hru, výkony a výsledky v celé základní části si to tým zasloužil, i když otevřeně říkám, že v závěru už jsme s tím ani nepočítali.
V play – off pak přišla doslova spanilá jízda čtvrtfinálovou sérií s Havířovem, který byl vyřazen už po čtyřech zápasech. Čekal jste takhle rychlý průběh této série, co ji podle Vás rozhodlo?
Takhle rychlý průběh série jsem rozhodně nečekal. Co ji rozhodlo? Měli jsme na tuto fázi sezóny výborně postavené mužstvo, podařilo se nám získat Aleše Holíka a Kamila Charouska, hráči, kteří táhli mužstvo, byli zdraví a všechno si to sedlo. Vyřazení 4:0 na zápasy bylo pro soupeře kruté, ale my jsme to tak prostě zvládli. Klíčový byl třetí zápas v sérii, tedy první na ledě Havířova. Domácí v tom utkání hráli opravdu dobře, hnali je diváci. My jsme vyrovnávali až v samém závěru základní hrací doby a v nájezdech pak rozhodl David Dolníček. To byl klíč. Pokud by ten zápas vyhráli domácí, mohla ta série být ještě hodně dlouhá. Byli jsme rádi, že jsme to takhle zvládli a určitě jsme postoupili zaslouženě.
I semifinále s Českými Budějovicemi bylo rozehrané po prvních dvou zápasech skvěle, pak do něj ale zasáhly extraligové kluby tím, že si stáhly své hráče. Můžete pro ty, kdo nečetli Vaše vyjádření k této situaci, zopakovat proč se tak stalo? Nebylo možné vlastně ze dne na den použít hned pět hráčů základní sestavy včetně brankáře.
K téhle situaci jsem se už vyjádřil a znovu opakuji. Máme nastavenou spolupráci s extraligovými kluby, jelikož naše ekonomické možnosti nejsou takové, abychom si postavili skvělé mužstvo z dvaadvaceti kmenových hráčů a celou sezónu je platili. Proto jsme se vydali touto cestou spolupráce s extraligovými partnerskými kluby. Spolupráce fungovala a funguje výborně a to, co se nám stalo v semifinále, mohlo klidně přijít už dřív. Ty kluby šly do finálových bojů v extralize, do rozhodující fáze soutěže. Ať už to byla Kometa, Pardubice, Zlín i Olomouc. Takhle se to sešlo, to načasování ze strany extraligy nebylo pro nás ideální, ale my jsme to museli respektovat.
Kluby, se kterými Horácká Slavia spolupracovala, kromě Zlína a Pardubic, ještě hrají, takže ptát se na pokračování spolupráce je asi ještě brzo.
Co se týče Komety Brno, tak mohu už teď avizovat, že z její strany zájem o pokračování spolupráce je i pro další sezónu. Po zahájení této spolupráce jsme hráli třikrát semifinále, Kometa hrála loni o titul, letos je znovu v semifinále. Jednoznačně je vidět, že hráči, kteří naším klubem prošli, tady získali dostatečný prostor na ledě, zvedlo se jejich sebevědomí i hra a ve svých klubech pak podávají vynikající výkony.
V obou domácích semifinálových utkáních číslo tři a čtyři byla Horácká Slavia ve větší části těch střetnutí lepší i bez jmenovaných pěti hráčů. Možná ale chyběly právě ty zkušenosti, hosté v obou utkáních vytěžili, dá se říct, z minima maximum.
V těchto zmiňovaných zápasech dostali prostor hráči, kteří byli našimi hráči, a dá se říct, že v sezóně pravidelně nastupovali. Na ledě to bylo vidět, ti kluci hráli na maximum. Museli to vidět i diváci, kteří na ty zápasy dorazili, a bylo jich opravdu hodně. Tyto zápasy rozhodly opravdu maličkosti. Klíčový byl post brankáře, myslím, že hráči, kteří do těchto zápasů zasáhli, se nemají za co stydět.
Od třetího semifinále museli chytat mladí brankáři Lukáš Dusík a Milan Máj, kteří v první lize měli odchytáno minimum, respektive v případě Milana Máje vůbec nic. Jak byste hodnotil jejich výkony?
Pro oba to nebylo jednoduché, ale i oni museli s touto variantou počítat. My jsme se snažili, aby v sezóně dostávali dostatečný prostor ve druhé lize v Moravských Budějovicích, což se ne úplně povedlo. Jejich vytížení nebylo až takové, jaké bychom si představovali. To je zase dané tím, jak se tam prezentovali. Co se týče jejich výkonů v semifinále první ligy, určitě pro ně nebylo jednoduché nastoupit před vyprodanými stadiony v takhle důležité sérii, ale jinou možnost jsme v tu chvíli už neměli.
Samostatnou kapitolou byl post brankáře, který se nepodařilo stabilizovat, nebo na něj více zapracovat někoho z mladých místních hráčů? Proč tomu tak bylo?
Klíčovou roli na začátku soutěže hrála dohoda se Zlínem. Měli jsme určitou představu, jak by to mohlo fungovat s tím, že budeme mít v bráně extraligového gólmana a Lukáš Dusík s Milanem Májem budou získávat zkušenosti ve druhé lize. S tím jsme šli do sezóny. Ze začátku probíhalo všechno tak, jak to bylo v plánu, ale nikdo nepředpokládal, že mistr extraligy Zlín bude po osmi kolech bez bodu a že bude mít obrovské problémy s výkony brankářů, na které vsadil. Tomáš Štůrala tady vychytal z osmi zápasů sedm vítězství a Zlín si ho pak logicky stáhl. Tím začaly na postu gólmana komplikace. Navíc se zranila u nás náhrada za Tomáše, Luboš Horčička, a druhý den ve Zlíně se zranil i Tomáš. Je to věc, kterou nikdo nečekal a která se ani předpokládat nedá. Proto u nás došlo k rotaci brankářů, kdy my jsme si museli tento post zajistit. Myslím si, že i přesto, jaké jsme měli s tímto důležitým postem problémy, se nám to podařilo a důkazem toho je, že jsme půl sezóny vedli tabulku.
Řekl bych, že největší oslabení přišlo v obraně, kde nemohli i díky zranění Jakuba Bartoně hrát tři beci základní sestavy, kromě Bartoně ještě Holík a Zdráhal.
Honza Zdráhal a Jakub Bartoň nám tady odvedli neskutečný kus práce. Jsou to top obránci, kteří by se určitě neztratili ani v extralize. Měli trošku smůlu, že se do kádrů pro extraligu neprobojovali, ale pro nás byli společně s Rosťou Malenou strůjci naší defenzivy. Jakub Bartoň se bohužel zranil ve druhém semifinále v Budějovicích, to k play – off patří a to jsme nemohli ovlivnit. Dva beci se zranili Pardubicím, proto si stáhly Honzu Zdráhala, což pro nás bylo velké oslabení. Co se týče Aleše Holíka – špičkový bek, kterého jsme si vytipovali, a divím se, že to neudělal někdo už před námi. My jsme byli strašně rádi, že jsme ho získali, ale po nepostupu Šumperka ho chtěl i Zlín. My jsme proto, aby u nás vůbec mohl být, museli jít na určitou dohodu a jelikož jsme ho tady hodně chtěli, tak jsme na tu dohodu šli. Jsme moc rádi, že se u nás ukázal, odehrál skvěle závěr základní části a celé čtvrtfinále. To, jak výborný je to obránce, jen dokázaly zápasy čtvrtfinále extraligy Zlína s Kometou, kde podle mého názoru byl nejlepším zlínským obráncem.
Že máte čich na kvalitní posily, ukázalo i angažmá právě Aleše Holíka. V zápasech, které v Třebíči odehrál, ukázal, že je opravdu vynikajícím obráncem, stal se navíc oblíbencem diváků a s jeho příchodem se neskutečně zvedly i přesilovky. Existuje nějaká šance, že by se zde objevil i v příští sezóně?
Čich asi opravdu máme, protože když se dělala příprava na Šumperk, tak se osmdesát procent všeho točilo kolem Aleše Holíka. Proto, když jsme viděli, že Šumperk to má s postupem do předkola nahnuté, tak jsme okamžitě vstoupili do jednání a toho hráče jsme chtěli. To, že jsme ho získali, bylo pro nás velké plus a za celý klub můžu říct, že kdybychom Aleše měli i pro další sezónu, byli bychom strašně rádi. Je to ale hráč, kterému je třicet šest let, má svou rodinu a zázemí kousek od Šumperka a navíc si myslím, že po letošních výkonech v play – off ve Zlíně máme minimální šanci na jeho získání k nám.
Když jsme u jednotlivých postů, kdy začnou jednání o angažmá hráčů pro sezónu 2015 – 2016? Můžete prozradit, s kterými hráči můžete počítat, kteří mají smlouvu?
Po sezóně jsme si dali týden oddych a hned tento týden rozjíždíme stejně jako každý rok kolotoč jednání s hráči. U nás hráči až na výjimky nemají dlouhodobé smlouvy, proto jednáme každý rok znovu. Všechno konzultujeme s trenéry, oni si prakticky staví mužstvo s tím, že my zařizujeme servis kolem hráčů. Máme podklady, o koho trenéři stojí, koho by v týmu chtěli mít. Co se týče seznamu hráčů, tak první jména bychom mohli oznámit asi do čtrnácti dnů a postupně pak budeme zveřejňovat další jména. Je to podobné jako každý rok.
Jaká je situace na postech trenéra a asistenta, budou pokračovat?
Jirka Mička má u nás smlouvu na další rok, kterou klub dodrží, a Radek Novák má smlouvu vždy jen na rok, jednání s ním je naplánováno na příští týden. Naše představa je taková, že ani na postu asistenta bychom nechtěli nic měnit, pokud se s Radkem domluvíme.
Už je znám program týmu pro nejbližší dobu, začátek letní přípravy atd.?
Myslím si, že tady můžu říct i za trenéry, že letní příprava začne asi poslední týden v dubnu, konečné slovo a plán přípravy si budou dělat trenéři.
V minulých sezónách jste působil nejen v roli sportovního manažera, ale zároveň jste i trénoval muže. Prožíval jste letošní ročník klidněji, nebo naopak to bylo pro Vás větší drama?
Klidněji určitě ne. Klidnější to pro mě bylo možná v den zápasu, protože tyto dny jsou pro trenéry hodně náročné a hektické. Jakmile ale padla první bule našeho mančaftu, tak nervozita u mě byla stejně velká, jako když jsem byl na lavičce. Možná ještě větší, protože jsem ze sebe nemohl dostat emoce tak, jako na střídačce, proto si myslím, že klidnější to pro mě nebylo.
V anketě Sportovec města Třebíče jste byl diváky oceněn jako trenér roku 2014. Co pro Vás toto ocenění znamená?
To ocenění asi přišlo za dvě účasti v semifinále v sezónách 2012 – 2013 a 2013 – 2014. Ocenění si samozřejmě vážím, ale jedním dechem chci říct, že to je sice ocenění trenéra, ale za něj ale musí kopat celý realizační tým, celý klub a hlavně hráči, takže ta cena patří všem a jednoznačně celé mužstvo podávalo výborné výkony a dosáhlo skvělých výsledků.
Jaký budete mít teď pracovní program Vy osobně, jaké nejdůležitější úkoly Vás teď v nejbližší době čekají?
Už jsme se o tom trošku bavili. Vyřešit chod celého klubu na trenérských postech, poskládat kostru A - týmu pro příští sezónu 2015 – 2016, zajistit spolupráci s extraligovými kluby, které nám v sezóně pomohou včetně Komety Brno. Po konzultaci s trenéry budeme postupně skládat tým tak, aby byl znovu co nejúspěšnější a náš klub mohl dál rozdávat našim příznivcům radost tak, jako doposud.
