Poslední střídání už jsme věřili, shodli se Kamil Pokorný a Ondřej Němec

Také Kamil Pokorný při autogramiádě ochotně odpovídal na otázky reportéra.

Nyní přinášíme i dojmy dvou z pozvaných osobností. Prvním, koho jsme doslova sebrali fanouškům od podpisového stolu, byl Kamil Pokorný, který v Třebíči působil nejen jako hráč, ale i jako trenér, od mládeže až po muže, a prošel také funkcí sportovního manažera. Všechny zkušenosti uplatnil v Kometě Brno, které i on pomohl k jejímu dvanáctému titulu.

Hned první otázkou jsme Kamila Pokorného naladili na okamžiky, které mu jistě zůstanou v paměti hodně dlouho. Ptali jsme se totiž na poslední střídání posledního zápasu sezóny. Odpověď byla nejprve věcná, jak to u Kamila Pokorného bývá, nakonec ale převážily emoce a radost.

“Poslední střídání už bylo klidné, protože jsme vedli 5:2, bylo to pár vteřin do konce, takže to už jsem i já věřil. Horší je to samozřejmě v průběhu play – off, když za něčím jdete a chcete to urvat stejně jako všichni v organizaci Komety. Všechno si to ale letos sedlo, měli jsme skvělé hráče a vynikající diváky. Je to velice emotivní, když za něčím jdete celý život a pak se vám to povede. Co se povedlo, to si člověk uvědomí až později, když sleduje videa a prožívá oslavy. Znovu musím připomenout Zelný trh, kde s námi bylo snad dvacet tisíc lidí. To bylo něco neskutečného, protože hlavně pro lidi se hokej hraje a já jsem rád za celou Kometu, že se to povedlo.“

Osm, to je číslo, na které může být Třebíč právem hrdá. Ptáte se proč právě osm? Osm jmen třebíčských osobností, sedm hráčů a trenér, je totiž vyryto na Masarykově poháru. Jmenovitě jsou to Martin Erat, Leoš Čermák, Ondřej Němec, Karel Vejmelka, Tomáš Bartejs, Martin Dočekal, Tomáš Vondráček a Kamil Pokorný.

“To je určitě velká rarita a myslím, že nejen v českém hokeji. Vyplývá to i z toho, že Kometa Brno a Horácká Slavia Třebíč spolu dlouhodobě spolupracují. Myslím si, že tenhle tah vedení klubu a pana Zábranského byl velice dobrý a teď se to zúročilo. Přišla taková esa jako Martin Erat a Ondra Němec, hráči, kteří také pochází z Třebíče, a tím se vše ještě umocnilo.“

Je známou věcí, že každý hráč, nebo člen realizačního týmu má po zisku titulu jeden den k dispozici Masarykův pohár. Nejinak tomu bylo i letos. Jak si svůj den s pohárem užil Kamil Pokorný?

“Užil jsme si to naprosto fenomenálně. My jsme s manželkou ten den navíc oba dva slavili padesátiny, takže jsme to spojili a vyšlo to parádně. Všechno to do sebe zapadlo jako puzzle a myslím, že to je pro nás zážitek, na který dlouho nezapomeneme,“ prozradil na závěr Kamil Pokorný, který se ziskem titulu pro Kometu zařadil po bok takové osobnosti, jako je pan VLADIMÍR BOUZEK, jenž také pocházel z Třebíče a stal se slavnou personou brněnského hokeje.

Ondřej Němec při rozhovoru na Autogramiádě mistrů.

“Myslím, že my všichni, které Třebíč vychovala, jsme rádi, že jsme sem dnes mohli přijít a že si fanoušci užijí s námi aspoň část úspěchu, který jsme dokázali,“ přikyvoval Ondřej Němec na první otázku.

Hned sedm hráčů a jeden trenér, to je bilance třebíčského hokeje zapsaná zlatým písmem do kroniky brněnského hokeje a celého extraligového ročníku 2016 – 2017. Ani otázka na tuto skutečnost nemohla chybět.

“Asi se to tady v Třebíči dělá dobře,“ usmál se šibalsky třiatřicetiletý obránce. “Vychovalo se tady opravdu hodně kvalitních hráčů. Když to vezmu Eliho (Patrik Eliáš – pozn. red.), přes Michala Mikesku, Leoše Čermáka, pak jsme přišli my mladší a já jsem rád, že jsme se mohli teď potkat v jednom klubu.“

V průběhu play-off a hlavně v jeho závěru působili hráči Komety v rozhovorech velice soustředěně, jejich odpovědi byly stručné, někdy možná až příliš. Každý, kdo zná například právě Ondru Němce, ví, že je to veselý a usměvavý člověk. Byl tedy přístup k rozhovorům věcí soustředění se na vytyčený cíl?

“Náš cíl před play-off byl úplně jasný a my jsme pro to dělali úplně všechno tak, abychom k tomu cíli došli. Chodili jsme s pokorou na každý trénink, ke každému zápasu i k rozhovorům. Dělali jsme prostě všechno pro to, abychom titul do Brna vrátili.“

Ondřej Němec získal už jeden titul, a to s Karlovými Vary. Jak ale prožíval závěr posledního zápasu, co se mu honilo hlavou, když se blížil poslední hvizd rozhodčího, který měl odstartovat velké oslavy?

“Máte pravdu, já už jsem si na pohár jednou sáhnul, ale tento titul byl pro mě ještě cennější. Je to tím, že je to v Brně, které na to strašně dlouho čekalo, kde je nastavená nějaká vize a za tou jsme všichni šli. Poslední střídání jsem si už užíval. Na ledě byl mladý Libor Zábranský místo mě s Kubou Krejčíkem. Libor Zábranský starší nám řekl, že už jsme si svoje odehráli, takže já už jsem jen seděl na mantinelu. Pak si pamatuji, že jsem jen skákal na led oslavovat. Hrozně jsem si to užíval, měl jsem v hledišti blízké, rodiče, manželku s dětmi.

Pak už ale přišly na řadu spontánní oslavy. Dostat se k poháru ale nebylo přes klubko hráčů vůbec jednoduché. Jak tuto chvíli Ondřej prožíval?

“My jsme hlavně s Leošem chtěli, aby si pro pohár šel majitel Komety Libor Zábranský, protože on je ten, který si to nejvíc zaslouží. On to však odmítl a nechal to na nás. Tak, jak jsem ale pana Zábranského poznal, si myslím, že on je opravdu ten, kdo si ten pohár nejvíc zasloužil za svoji práci a vůli, se kterou Kometu zvedl. Ale samozřejmě jsme všichni rádi, že jsme mohli být toho součástí a že jsme k tomuto úspěchu pomohli.“

Nedílnou součástí každého klubu jsou fanoušci. I když v Brně byla dlouhá léta od velkého hokeje pauza a v té době zely tribuny prázdnotou, od příchodu Libora Zábranského a řekněme od nové éry brněnského hokeje je zde publikum opravdu vynikající a jen výjimečně nebývá vyprodáno. Jak vidí brněnské fanoušky Ondřej Němec, který může porovnávat třeba s fanoušky z KHL?

“Hlavně musím říct, že nás diváci podrželi i ve fázích, kdy se nám nedařilo, kdy jsme měli krizi, ze které jsme se nemohli dostat. Toho si velmi ceníme. Český fanoušek je jedinečný. Je to hlavně tím, že chce žít se svým týmem, kdežto jinde, a třeba i v KHL, je hokej spíše společenskou událostí. Já jsem si české fanoušky užil jak na mistrovství světa, tak v extralize a i teď v Brně. Užíval jsem si jejich podporu, třeba když jsme nastupovali na led a oni spustili Ódu, měl každý soupeř velký respekt,“ uzavřel povídání Ondřej Němec a spěchal podepisovat další a další kartičky.