Oldřich Válek, mistr světa z pražského šampionátu 1985

Autor: Michal Martoch, foto: sekretariát SK Horácká Slavia Třebíč, hcdukla.cz, Pavel Navrkal - Hoši, děkujeme... (Akcent, Třebíč 2003), Třebíčáci se lvíčkem na prsou. Oldřich Válek (Třebíčský zpravodaj, 5/2012, s. 21) a soukromý archiv autora

Oldřich Válek

Oldřich Válek začínal na zimním stadionu v Třebíči v šesti letech. Po vyučení musel na vojnu, a protože dostal nabídku od jihlavské Dukly, kterou obdivoval, neváhal. Právě v Jihlavě pak prožil podstatnou část své kariéry a propracoval se do československé reprezentace. V roce 1980 se zúčastnil mistrovství světa juniorů, v září následujícího roku už hrál na Kanadském poháru v dresu seniorského „A“ týmu. Za něj přidal i tři starty na mistrovství světa, v letech 1983, 1985 a 1989. V roce 1983 bral stříbro, v roce 1989 bronz, památný pražský šampionát v roce 1985 mu přinesl titul mistra světa. Na vrcholný podnik sezóny byl nominován i v roce 1986, pro nemoc nakonec ale ani v jednom zápase na turnaji nenastoupil.

Vyjma reprezentačních úspěchů se radoval Válek společně s Duklou Jihlava ze čtyř mistrovských titulů v nejvyšší soutěži. V sezóně 1984/85 se stal s 38 brankami společně s Vladimírem Růžičkou králem ligových střelců. Silový útočník je i členem elitního Klubu ligových střelců, jelikož ve své kariéře nastřílel více než 250 branek v nejvyšší soutěži a reprezentaci. Válek jich stihl celkově 274. V reprezentaci odehrál 81 zápasů a dal 25 gólů.

Základní informace

Jméno: Oldřich Válek
Narozen: 9. června 1960 v Opavě
Výška: 190 cm
Váha: 92 kg
První klub: TJ Spartak Třebíč
Pozice: pravé křídlo
Další kluby: HC Dukla Jihlava, Reipas Lahti (FIN), Stjernen Hockey (NOR), HC Huskies de Chamonix (FRA), EC Peiting (NĚM), HC Burgau (NĚM), HC Rebel Havlíčkův Brod, SK Horní Cerekev, HC Moravské Budějovice 2005
Draftován: 1983, 6. volba Minnesota North Stars, 11. kolo, 212. celkově
První trenéři: nejprve pan Schejbal, dále pan Pohl, nejdéle Dostál, pan Jirovský, v dorostu pánové Bartoš a Mitaš
Zajímavost: poslední branku v tuzemské nejvyšší soutěži vstřelil na jaře roku 1996 pražské Spartě

Hokejová kariéra

TJ Spartak Třebíč

Oldřich Válek se narodil sice v Opavě, vyrůstal ale v Třebíči, kde v šesti letech začal s hokejem. „Moje první hokejové krůčky začaly v šesti letech, a to na třebíčském zimním stadionu. Abych pravdu řekl, vůbec si nevzpomínám, jak se to všechno událo, jestli někdo přišel na nábor do školy, nebo jsme se domluvili s kluky ve třídě nebo mě dovedli na zimák starší kamarádi, ale stalo se a já se objevil na ledě ve výzbroji. Začal jsem pravidelně chodit na tréninky a snažil se dohnat ostatní,“ vzpomínal Válek na své první hokejové krůčky v rozhovoru pro Třebíčský zpravodaj, ze kterého budeme v tomto profilu vycházet.

Mužstvo staršího dorostu Třebíče, v horní řadě vlevo stojí Oldřich Válek.

Stejně jako většina hokejistů se i Válek věnoval do doby, než zvítězil hokej, různým sportům. „V té době byly ve škole takzvané „sportovky“, tak jsem chodil i tam, protože ty byly nejlepší na rozvoj veškerého pohybu, hlavně v kolektivních sportech. Naučil jsem se hrát basketbal, oblíbená byla vybíjená, bavila mě házená. Ve školních letech jsem se účastnil veškerých sportovních akcí, včetně atletických klání. Nejvíc jsem v té době preferoval fotbal a hrál v žákovském družstvu Spartaku, potom ale začal vítězit hokej a byl to pro mě sport číslo jedna. Další sport, ale spíš jako doplňkový, byla cyklistika. Jezdil jsem závodně až do svých patnácti let.“

Od žáčků se šikovný forvard posouval kategoriemi, postupně přicházely i první hokejové úspěchy. „Mezi největší úspěchy patřilo celorepublikové mistrovství starších žáků v hokeji, kam jsme se probojovali z kvalifikace, od oblastního přes krajský turnaj. Bylo to v Ostravě a i když jsme nevyhráli, zanechal náš tým velmi dobrý dojem. Vzpomínám si, že jsme společně s Ondrou Weissmannem dali oba stejně gólů, mě vyhlásili jako nejlepšího střelce a Ondra byl nejlepší útočník,“ zavzpomínal Válek, kterého po celou kariéru zdobila skvělá koncovka.

Záhy přišly nominace do krajských výběrů a mládežnických reprezentací. Bylo jasné, že Válka si vytáhnou do nejvyšší soutěže, což se stalo v roce 1978. „Ve svých patnácti letech mě poprvé nominovali do krajského výběru hokejistů do 17 let. O rok později do národního mužstva. Po vyučení přišel den, který na dlouhé roky ovlivnil můj život. Byl za mnou pan Pitner s tehdejším masérem Pavlem Křížkem a nabídli mi, abych šel na vojnu do Jihlavy. Protože jsem byl obdivovatelem Dukly, neváhal jsem a přijal. Narukoval jsem a po přijímači mě odvezli do nového působiště.“

HC Dukla Jihlava

Před vojnou měl Oldřich Válek nabídku rovněž z Kladna, které tenkrát bylo mistrem. Nešel. „Já jsem byl odmalička duklák. I když jsem vyrůstal v Třebíči, Dukla pro mě byla vysněný cíl,“ vzpomínal Válek v rozhovoru pro iDNES.cz.

Do nejvyšší domácí soutěže tak narukoval v sezoně 1978/79 v dresu Jihlavy. V Dukle strávil dlouhých jedenáct sezon, než ji v revolučním roce 1989 opustil a poprvé se vydal na zahraniční angažmá. Dvakrát se vrátil. Poprvé v sezoně 1993/94, když ho pak Dukla v roce 1995 požádala o pomoc, vrátil se znovu. Za svou kariéru stihl odehrát ve žlutočerveném dresu celkem 483 zápasů, ve kterých vstřelil 249 branek a na dalších 160 přihrál. Vlastní čtyři mistrovské tituly, které Dukla vyhrála za sebou (ze sezón 1981/82, 1982/83, 1983/84 a 1984/85), v sezoně 1984/85 se stal s 38 brankami králem ligových střelců. Proslul jako hráč velmi důrazný a fyzicky výborně připravený. Dřel do posledních sil, bojoval, rozdával rány, na ledě nikomu neuhnul. Vždy byl navíc bouřlivákem – fanoušci ho buď milovali, nebo naopak nenáviděli.

Reprezentace

Oldřich Válek

Legendární hráč jihlavské Dukly z 80. let se prosazoval i v reprezentaci, nejprve mládežnické (4. místo na MS ve Finsku v roce 1980), záhy seniorské. Silový forvard, jenž zářil také coby elitní ofenzivní zbraň reprezentace, to dotáhl až k titulu mistra světa na památném pražském šampionátu v roce 1985. „V roce 1983 jsem byl na prvním MS dospělých v Německu. Pardon, NSR. Ještě předtím v roce 1981 byl kanadský pohár a to byla moje první velká akce v nároďáku. Zapomněl jsem dodat, vůbec poprvé to bylo v roce 1980, kdy jsem nastoupil v přátelském utkání proti SSSR. Ten zápas se hrál v Bratislavě a já dal gól. Treťjakovi. Dalším MS byla Praha v pětaosmdesátém a hned další rok Moskva 1986. V roce 1988 jsme byli na předolympijském turnaji v Calgary. Poslední MS, na kterém jsem účinkoval, bylo ve Stockholmu v roce 1989,“ shrnul svou reprezentační kariéru třebíčský odchovanec. Zajímavé je, že se nezúčastnil žádného olympijského turnaje (buď příčinou zranění, nebo poklesem formy).

Oldřich Válek

Účast v reprezentaci přinášela i okamžiky, na které se nezapomíná ani postupem doby. „Nezapomenutelný zážitek je určitě ten, že jsem měl možnost být ve výběru pana Bukače a Neveselého při MS v Praze a zažít tu vítěznou atmosféru, když naše mužstvo získalo titul mistrů světa. Oslavy sice nebyly tak velkolepé, jako v současném režimu, ale i přesto to bylo krásné. A s trochou nadsázky, komu se podařilo podat ruku bývalému tajemníkovi ÚV KSČ a prezidentovi ČSSR Gustavu Husákovi? I my jsme slavili, všude nás přijali s otevřenou náručí. Vzpomínám si, že jsem byl v divadle Ypsilon, společně s trenérem Neveselým a Jirkou Šejbou jako hlavní hřeb večerního programu,“ zavzpomínal Válek na domácí úspěch z pětaosmdesátého.

Zahraniční angažmá, závěr hráčské kariéry

V roce 1983 byl Oldřich Válek draftován klubem Minnesota North Stars, do NHL se ale nikdy nedostal. Po mistrovství světa v roce 1989 sice vyvstala možnost odchodu, ale nevyšlo to. „Během šampionátu mě oslovil pan doktor Šubrt, že prý má zájem Quebec. Já byl ale draftován Minnesotou, kluby se musely dohodnout. Patřil jsem Minnesotě, která o mě neměla zájem. Slyšel jsem, že mezi kluby panovaly nějaké spory. Souhlas Minnesoty jsem nedostal, což je škoda. Do Kanady bych přitom moc rád šel,“ litoval Válek s odstupem doby.

Oldřich Válek

Za hranicemi naší republiky si ale přeci jen zahrál. Po zmíněném mistrovství světa ve Stockholmu mu byl umožněn odchod do zahraničí. V 90. letech postupně vystřídal angažmá ve Finsku, Norsku, Francii a Německu.

„Nejdřív dvě sezony ve Finsku a potom další dvě v Norsku. Musím říct, že se mi střelecky dařilo, za čtyři sezony jsem nastřílel skoro tolik branek, jako za 11 let v Dukle. Asi jsem dozrál. Po tomto angažmá jsem se ještě vrátil do Jihlavy a po sezoně opět odešel, tentokrát do Francie. Z Francie opět domů, do Dukly, následoval Havlíčkův Brod a po dvou sezonách ještě do Německa.“

Na úplný závěr odehrál Oldřich Válek ještě jednu sezónu v Horní Cerekvi, následně hrál v Moravských Budějovicích, tam působil ve funkci hrajícího asistenta trenéra.

Oldřich Válek

Po ukončení aktivní kariéry vykonával mistr světa z roku 1985 mnohá povolání, stál by i o post trenéra ve vyšších soutěžích, ale jak sám říká, zájem by musel být i z druhé strany. Snem Oldřicha Válka je stát na střídačce jihlavské Dukly coby trenér.

Co mu přinesl hokej

Každému sportovci milovaný sport něco přinese, něco mu naopak vezme. Nejinak je tomu i u Oldřicha Válka. „Hokej mi dal to, že jsem se za své hokejové kariéry setkal s mnoha a mnoha zajímavými lidmi, potkal spoustu velkých sportovců a měl jsem možnost poznat různé státy i města, které bych bez sportu nikdy nenavštívil. Nevím, co bych dodal k tomu, jestli mi sport něco vzal, snad jen to, že jsem se snažil hrát hokej do svých x let a mezitím mi utekla možnost stát se populárním trenérem, nebo mít úspěch v jiném odvětví. Stále jen někde končím a začínám.“

Statistiky Oldřicha Válka na eurohockey.com

Zdroj: Třebíčáci se lvíčkem na prsou. Oldřich Válek. In: Třebíčský zpravodaj, 5/2012, s. 21.
Václav Jáchim: S nikým jsem se v Moskvě neporval, přísahá vyhlášený bojovník a střelec Oldřich Válek. In: hokej.cz.
Trénovat Duklu? Neváhal bych ani chvíli, říká legendární hokejista Válek. In: iDNES.cz.

 
VYHLEDÁVÁNÍ
AKTUÁLNĚ NA WEBU

ZDR - TRE 2:3 sn - Třebíčští porazili Žďár i podruhé, zdolali jej po nájezdech

T ř e b í č - Pátý přípravný zápas měli na programu hokejisté Horácké Slavie Třebíč. Zajížděli k němu na led druholigového Žďáru nad Sázavou. Jak trenéři avizovali, nechali odpočívat zkušené hráče první formace, chybělo také několik marodů. Naopak do kádru byli zařazeni na zkoušku příchozí obránce Lukáš Spurný a útočník slovinského původu Rok Macuch, oba z Olomouce. Třebíčští vedli 2:0 a do půli zápasu byli lepším celkem. Pak ale museli až příliš často, dohromady jedenáctkrát, na trestnou, z toho dvakrát čelili přesilovkám pěti proti třem. Ty dokázali domácí využít a po šedesáti minutách byl tak stav utkání 2:2. Prodloužení nerozhodlo, v nájezdech pak uspěli pouze třebíčští Silvester Kusko a Jan Wasserbauer.

 
SERVIS
 
 
Copyright © 2002-2017 SK Horácká Slavia Třebíč & eSports.cz, s.r.o. | redakce webu | RSS