Atmosféra v Třebíči je specifická, říká Vodička. Těší se na play off

Při pohledu zvenčí se zdá, že tvůj přesun do Třebíče se seběhnul celkem narychlo.

Vlastně to úplně narychlo nebylo. Třebíč mě chtěla na měsíční hostování už před nějakou dobou, ale tehdy to ještě nevyšlo. Následně se můj přesun začal řešit zhruba před dvěma týdny, ale Sokolov potřeboval vědět, jak na tom bude s obránci. V době, kdy věděli, že jich budou mít dostatek, tak už mému přesunu do Třebíče nic nebránilo.

Nepřicházíš do neznámého prostředí, v Třebíči jsi už působil.

Je fajn, že to tady znám. Je mi to tu blízké. Znám i spoustu kluků, takže dobré bylo i to, že jsem se nemusel s každým v kabině představovat.

Je pro tebe velké lákadlo, že jsi v týmu, který hraje o nejvyšší příčky?

Určitě! Je to pro mě velká motivace, že si budu moct pravděpodobně zahrát play off a že jsme v tabulce jinde než Sokolov.

Ostatně sezona v Sokolově letos neprobíhala podle představ, že?

Je to tak, většinu času jsem strávil v Ústí nad Labem, které hraje 2. ligu. Ačkoliv jsem tam byl spokojený, chtěl jsem hrát vyšší soutěž. Když se začala řešit Třebíč, byla to pro mě priorita.

O včerejším utkání by se dalo říct, že o co byl pro vás horší začátek, tak o to lepší pro vás byl konec, že?

Jak říkáš, začátek byl pro nás nešťastný, ale myslím, že jsme se z něj rychle oklepali a bojovali až do konce. Na naší straně byla i trocha štěstí, ale to k tomu patří. Jsme rádi za tři body.

„S Danem se dá velice dobře komunikovat."

Bylo poznat, že si tým vzhledem postavení v tabulce věří, díky čemuž ho nerozhodila ani rychle inkasovaná branka?

Dá se to tak říct. Ačkoliv jsme rychle prohrávali, kluci své hře věřili a šli jsme si za tím, co chceme hrát. Nakonec se to vyplatilo.

V utkání proti Slavii jsi nastupoval v obranné dvojici s Danielem Poizlem, jak bys zhodnotil vaši spolupráci?

S Danem se dá velice dobře komunikovat, což je hlavní. O základních věcech jsme se bavili na tréninku před zápasem, takže v souhře žádný problém nebyl. Můžeme ji samozřejmě posouvat směrem nahoru.

Patříš mezi fyzicky velmi dobře vybavené obránce. Je právě tohle tvoje největší přednost?

Nechci se moc chválit, ale myslím si, že ano. Moje výška a síla jsou atributy, na kterých se snažím stavět svou hru.

Vysocí hráči jsou často i bitkaři, co ty a bitky?

Osobně se mezi bitkaře neřadím, ale když nastane vhodná situace, tak nemám problém sundat rukavice. (usmívá se)

Ve středu tě čeká první domácí zápas po návratu do Třebíče…

Těším se! Třebíčskou atmosféru mám rád, je taková specifická, hodně rodinná. Na člověka dýchne okamžitě, když vejde na zimák. Poznal jsem to už před dvěma lety, když jsem v Třebíči působil poprvé.