Horáci vezou z Poruby cenné dva body. Velkou měrou k nim přispěl brankář Jan Brož, který si připsal 36 úspěšných zákroků. „Mám takové zápasy rád. Je to lepší, než když na gólmana jde jen pár střel. Pak je těžké zůstat v tempu,“ říká.
Horáci se brzy dostali do vedení, ale Poruba dvěma góly v závěru úvodního dějství skóre otočila. Třebíčští opět inkasovali v poslední minutě první periody, totéž se stalo v utkáních proti Vsetínu a Kolínu. „Nemyslím si, že bychom konce třetin vypouštěli. Tohle se prostě občas stane. Někdy dostanete gól na začátku a někdy na konci. Tak to je.“
O přestávce mezi první a druhou třetinou panovala v kabině i přes porubskou otočku pozitivní nálada. „Řekli jsme si, že musíme hrát trpělivě a počkat si na šance. Taky zaznělo, že jsme odehráli přes dva góly soupeře v závěru dobrou třetinu v dobrém pohybu. Záměr byl v tom pokračovat a hodně střílet na bránu,“ popisuje Brož.
V úvodu druhého dějství měla Poruba tlak, bílé hvězdy jej však díky výborným zákrokům Jana Brože ustály. „Nějaké šance tam měli, ale podařilo se mi je vychytat. V něčem jsem měl i štěstí.“ A vnímá Honza mentální náročnost zápasů, kdy výsledek primárně stojí na nadstandardním výkonu gólmana? „Popravdě ani ne, nepřipouštím si to. Nerozlišuju, jestli je stav 1:1 nebo 5:1, soustředím se na sebe a na věci, které fungují.“
Utkání dospělo za stavu 2:2 do prodloužení, v němž měly několik velkých šancí k rozhodnutí oba celky. „Takhle divoké prodloužení si za poslední dobu nepamatuju. Ale myslím, že pro diváka super. Právě proto se prodloužení ve formátu tři na tři zavádělo – aby se hrálo nahoru dolů.“
Nastavený čas rozhodl trefou v 64. minutě Martin Dočekal. K nájezdům tedy tentokrát nedošlo. „Vždycky je fajn, když zvládnete rozhodnout v prodloužení, nájezdy jsou loterie. Nicméně rozhodně jsme si neříkali: Pojďme rozhodnout v prodloužení, protože jsme nájezdy proti Vsetínu nezvládli, nic takového neproběhlo,“ líčí Brož.
Klíčové zákroky prodloužení předvedl Jan Brož proti dvěma samostatným únikům porubských útočníků. „V prvním případě střílel na bližší tyč přes pohyb, tam jsem měl štěstí, že trefil vyrážečku. Druhý nájezd pro mě byl čitelnější, věděl jsem, že půjde do kličky, navíc na ledě už bylo celkem dost sněhu, takže zakončení měl těžké a dostal se s pukem příliš blízko.“
Vnímá gólman rozdíl mezi samostatnými nájezdy ze hry a těmi, které určují výsledek zápasu coby dovednostní disciplína?
„Rozdíl tam určitě je. Při samostatných nájezdech ze hry je najíždějící hráč většinou pod tlakem, takže nemá tolik času si zakončení nachystat. Proto bych řekl, že chytat tyto nájezdy je snazší. Ale i v samostatných nájezdech po uplynutí základní hrací doby má gólman nad hráčem podle mě trošku výhodu. Pokud neudělá první pohyb a nenechá se vylákat, má velkou šanci, že puk chytí,“ říká Jan Brož na závěr.
