Fanoušci
Děkujeme za objednávky! Brzy se vám ozveme ohledně předání
12.03.2021
DENÍK ŠÍLENÉ FANYNKY
Fanoušci
T ř e b í č - Období bez hokeje prožívají někteří fanoušci a fanynky hodně těžko. Dlouhé jarní a letní dny si krátí různě. Někteří, nebo spíš některé z nich, vzpomínají na své oblíbené hráče. K nám do redakce chodí různé dotazy, různé návrhy. Tentokrát přišel jeden konkrétní a protože hokej se hraje pro Vás, pro fanoušky, rozhodli jsme se článek uveřejnit. A tak Vám nyní s pravidelnou nepravidelností budeme přinášet „Deník šílené fanynky“, jenž je možná trošku úsměvným pohledem na starosti, pocity a dojmy jedné fanynky. Možná se v něm pozná víc z Vás.
Obdiv – to především :-)
milý deníčku…
Z vlastních zkušeností ti můžu říct, že nejtěžší období věrného fandy Horácké Slávie je bezesporu léto. Zvlášť, když se kolem tebe pohybují existence, které neustále básní o zápase s Porubou, nad kterou jsme ,,překvapivě“ vyhráli s překvapivě vysokým skóre. Koho zajímá, že to byla v podstatě přesilovka od začátku do konce a spíš ,,přátelák“ než krvavá bitka o postup. :-)
Možná bych ti měla přiblížit o kom je vlastně řeč, aby jsi v tom nakonec neměl hokej. :-)
Tak například moje mladší sestra Lenka.
 |
| Vladimír „Stejsky“ Stejskal |
Celý den valí něco o tom, že Stejsky prostě musí zůstat u nás. Řekla bych, že v redakci webu HST už taky pěkně nerví. :-) Navíc se v noci ani nevyspím, protože si nedá pokoj ani ve spánku. No není to tak dávno, co mě vzbudil výkřik
:,,GOOOL, GOOOL, STEJSKY DAL GOOOL, HURÁÁÁ, hurá,….“ mlátila sebou na posteli jako šílená. Měla štěstí. Kdyby se do 5ti minut nevzpamatovala a nezačala pro ni typicky chrápat, volala bych psychiatrii. :-)
Jestli nevíš co jsem myslela tím, pro ni typicky, znamená to: chrrrr Stejsky, chrrr Stejsky, chrrr Stejsky :-)
Vážně, nedělám si srandu. I když v noci to zní celkem komicky.
A s mojí nejmladší sestřičkou je to ještě vážnější. U ní o té psychině nepřemýšlím jen v noci.
No řekni sám. Je normální, aby se čtyřletá holčička ptala 1000x denně, jestli má Pavlík Míča holku a při tom se roztomile hihňala do rukávu?
 |
| Pavel Míča |
A to zdaleka nejsou všechny její denní rituály. Na jejího plyšového psa Míču nesmí sáhnout nikdo, komu to výslovně nedovolí. Když jdu kolem záchodu, spolehlivě poznám, že tam Mája (tak se totiž jmenuje) je. Jak? Ozývá se : ahééjahou - ahééjahou Kdo ten zápas vyhlaje? Čebič!...hmmm.. Čebič! Hóójáčká Šlávie nemá ž tebe štjach…“atd. atd…. Jestli jsi nepoznal co to je tak je to text hymny našeho klubu, který ta holka umí nazpaměť. Večer usíná zásadně se sluchátky na uších a poslouchaje již zmiňovanou hymnu .
Holt to nemám jednoduchý. Už aby bylo to léto za náma a já byla zase na našem milovaném stadionu. Tentokrát s námi nejspíš pojede i Májule a já jí slíbila, že jí vyrobím tričko s nápisem :,,Žeru tě Pavlíku Míčo!Myslím, že jestli to vyjde, tak se z toho Pája ani ti ostatní nevzpamatujou. Jestli neumřou smíchy na leďe tak to stihnou ,, v zadu“ .
A koho žeru já?...přece všechny!!
Dnes už budu končit, ale slibuji ti, že tě zase brzy otevřu :-)
