I když Sparta přicestovala do Třebíče s mladým kádrem, ať už vinou zranění, nebo vinou nabitého programu, vítězství nad tímto celkem má vždy svoji hodnotu. To potvrzuje i Radek Fiala.
“Pro prvoligový mančaft je zápas proti extraligovému soupeři určitě něco navíc, něco extra motivujícího a jsme rádi, že jsme to takhle zvládli. Nicméně je to pořád jen příprava, takže to nesmíme přeceňovat a musíme zůstat při zemi, protože do sezóny nám to nic neřeší. Poměrně poctivě trénujeme a myslím si, že tohle je odměna za naši tvrdou letní práci. Jsme teď dvakrát denně na ledě, pořád na zimáku a tohle nás určitě povzbudí do další práce,“ konstatoval po vítězném utkání ještě stále udýchaný brankář.
Letní počasí a slušně zaplněné tribuny Zimního stadionu Města Třebíče – Mann+Hummel areny, na kterou si našlo cestu více než 1 700 diváků, přispěly k tomu, že v hale bylo velké teplo. Pro hráče to nebylo jednoduché a zvlášť pro gólmany, kteří na sobě mají dvacetikilovou výstroj, jsou takové podmínky hodně těžké.
“Měl jsem toho plné kecky a ke konci už jsem vařil trošku z vody. Zaplaťpánbu to ale dopadlo dobře,“ oddychl si sympatický gólman, který po zápase stihl i pobavit děkující diváky kotoulem jako vystřiženým z příručky školního tělocvikáře. A to v plné výstroji a po náročném utkání v doslova skleníkovém podnebí.
Radek Fiala v utkání předvedl několik skvělých zákroků a vysloužil si skandování svého jména a potlesk na otevřené scéně. Nejdůležitější zákrok si ale třebíčský gólman schoval na poslední sekundy utkání, kdy lapačkou zastavil gólovou střelu Petra Kafky.
“Tyhle zákroky většinou vyplývají z toho, že člověk udělá něco špatně, je prázdná branka a pak už jen hasí tu svoji chybu. Byli jsme s bekem na jedné hromadě a puk se odrazil vedle nás, to byla ta naše chyba. Já jsem pak už stihl jen nastavit ruku a ten hráč mě do ní trefil. Pán Bůh se asi zrovna díval, tak to takhle nasměroval no,“ svádí sympatický gólman svoji dobrou práci na někoho jiného.
Pravdou je, že Radek Fiala v posledních sezónách na ledě moc nepobyl. V Ústí nad Labem, odkud do Třebíče přišel, je totiž na postu brankáře neskutečná konkurence. Pro samotného brankáře je jistě velká škoda, že nemohl chytat. Ovšem letos si to, zdá se, vynahradí.“Pro mě je každá minuta strávená v brance velice důležitá, protože za poslední roky jsem toho opravdu moc neodchytal. Přece jen, když člověk trénuje tak tam chybí ta zápasová praxe. Je to stejné, jako v jakékoli jiné práci, když člověk nemá praxi, tak je pro něj těžké cokoli udělat. Každá minuta, každá zápasová praxe je pro mě velice důležitá a jsem vděčný za to, že můžu chytat. Sezóna je ale dlouhá a člověk nikdy nemůže říct, že bude jednička, nebo dvojka, to se může během sezóny několikrát otočit. Důležité je vytrvat i ve chvílích, kdy se moc dařit nebude a které určitě přijdou. Pro mě jsou to teď nové zkušenosti, protože z chytání jsem na delší čas vypadl a je poměrně těžká práce dostat se do toho zpět a najít ten správný zápasový rytmus a zápasovou praxi,“ pochvaluje si Radek Fiala, že v Třebíči dostal šanci ukázat, že je opravdu dobrým brankářem. Zároveň ale zůstává nohama pevně na zemi.
Začátek mistrovských bojů se začíná rychle přibližovat a soupiska třebíčského týmu se pomalu plní. Stále mají ale trenéři společně s hráči na čem pracovat, aby mužstvo bylo do začátku sezóny kvalitní a kvalitně připravené.
“Je tady spousta mladých a velice kvalitních kluků a i místní kluci, kteří jsou tady už delší dobu, tak hrají výborně. To jsem poznal i před dvěma lety, kdy jsem tady na pár zápasů byl. Tenkrát Třebíč byla na posledním místě, ale v těch zápasech, které jsem tady byl, hrálo mužstvo super. Je to teď takový živelný hokej plný mládí a doplněný těmi zkušenějšími hráči, kteří to trochu přibrzdí ve chvílích, kdy to začne být až moc hektické. Celkově mám z mužstva moc dobrý pocit. Dobří kluci v kabině, i na ledě - dobrý ..“ konstatuje na závěr pozápasového povídání Radek Fiala.
