Je krásné, že jsem pohár mohl přivézt do Třebíče, hlásí Lukáš Nahodil

Je vynikající, že Horácká Slavia Třebíč stále dokáže vychovávat hokejové talenty a ti se uplatňují v NHL, reprezentaci, nebo nejvyšších soutěžích v Evropě i v české extralize. Stejně skvělé je, když tito odchovanci nezapomínají na klub, kde s hokejem začínali, na stadion, kde udělali první hokejové krůčky, nebo na trenéry, kteří jim dali základy pro jejich další hokejový růst.

Lukáš Nahodil a jeho typický úsměv

A přesně tohle všechno do posledního písmenka naplnil útočník Lukáš Nahodil, který stejně, jako před lety jiný útočník Horácké Slavie Michal Mikeska přestoupil z Třebíče do extraligových Pardubic.
Stále usměvavý a dobře naložený Lukáš Nahodil v pondělí 7. května 2012 přivezl do Třebíče trofej, kterou nad hlavu zvedali nejslavnější hráči českého hokeje, a dopřál hokejové veřejnosti Třebíčska možnost se vyfotografovat jak s pohárem, tak s hráčem samotným, či získat podpis hráče, který byl v dresu Třebíče miláčkem publika. Jeho devatenáctku nosilo a stále nosí na dresu mnoho příznivců třebíčského hokeje.

Natěšení fanoušci přišli na stadion už téměř půl hodiny před oficiálním začátkem akce a jakmile Lukáš s pohárem dorazil, byl v obležení podpisů a fotografií chtivých fanoušků i fanynek. A nutno dodat, že Lukáš se v průběhu vyhrazené hodiny vůbec nenudil, šel tak říkajíc z ruky do ruky a rozdal spoustu podpisů. Pro plánovaný improvizovaný rozhovor musel moderátor akce Lukáše ze spárů veřejnosti doslova ukrást. Několik postřehů z rozhovoru nyní přinášíme.

Zlomový moment finále – vyhrané nájezdy

“Zlomovým momentem finálové série byl asi fakt, že jsme dokázali dvakrát vyhrát na nájezdy. Ty se nám totiž v sezóně vůbec nedařily, takže byl docela zázrak, že jsme ve finále vyhráli dvoje nájezdy za sebou. Tam se to asi zlomilo,“ vrátil se třiadvacetiletý útočník k finálové sérii a dle jeho názoru i jejímu asi zlomovému okamžiku.

“Kdyby Brno vedlo 3:1 a jelo se k dalšímu utkání do Brna, tak by to bylo strašně těžký. Fanoušci Komety jsou fanatici, jsou skvělí a je hezké před takovou kulisou hrát. Ale i v Pardubicích máme výborné fanoušky,“ vysvětluje subtilní forvard, jak si užíval atmosféru jedné z nejsledovanějších finálových sérií naší nejvyšší hokejové soutěže vůbec.

Pohár letos nepoškozen, hlídal ho bodyguard

O tom, jak bujaré oslavy v Pardubicích bývají a jak po nich končí pohár, kolují doslova romány. Letos však pohár k žádné úhoně nepřišel.
“Pohár zůstal letos celý, dohlíží na něj totiž pan Řehůřek, který pohár hlídá a přijel se mnou i sem do Třebíče,“ ukazuje Lukáš Nahodil na opodál stojícího urostlého bodyguarda.

Není mnoho hráčů, kteří by už ve dvaceti třech letech mohli dvakrát zvedat velký pohár nad hlavu. Lukášovi se to ale povedlo, i když k zisku toho druhého titulu přispěl více, než tomu bylo poprvé.

“K tomu prvnímu titulu jsem přišel jako slepý k houslím, protože jsem odehrál snad jen šest střídání a měl jsem pohár. Tohle je pro mě něco víc a doufám, že to není poslední pohár, který jsem vyhrál,“ vyslovil Lukáš neskromné přání do své další hokejové kariéry.

Pohár vítěze extraligy poprvé v Třebíči

“Je strašně krásné, že jsem pohár mohl přivézt sem do Třebíče. Ale získali ho už i jiní hráči, kteří tady začínali, Ondra Němec, Michal Mikeska. Je hezké, že jsem ho sem do Třebíče mohl přivézt jako první. Strašně si toho cením, hlásí sympatický forvard a dává tím jasně najevo svůj vztah k mateřskému klubu.

“Je moc krásné, že přišlo tolik lidí, že se tady v Třebíči stále žije hokejem. Chtěl bych všem, kdo přišli, moc poděkovat a doufám, že fanoušci tady na hokej budou chodit stále v hojném počtu,“ posílá dvojnásobný vítěz extraligy poděkování všem, kdo přišli pogratulovat.

Onlajn z Ústí, aneb jak Lukáš málem o nehty přišel

Takhle znají Lukáše Nahodila fanoušci Horácké Slavie

Jak je vidět z předchozích řádků, je Lukáš Nahodil stále třebíčským patriotem, to potvrzují i jeho další slova.
“V sezóně jsem sledoval výsledky Třebíče a tu spanilou jízdu po Vánocích a v poslední čtvrtině soutěže. I když jsem byl napsaný do Havlíčkova Brodu, tak klukům jsem fandil a když hráli poslední zápas základní části v Ústí nad Labem, tak jsem si málem ukousal nehty u onlajnu,“ usmívá se Nahodil.

“Angažmá v Brodě jsem musel brát jako práci, protože, když bych se díval na to, že Havlíčkův Brod je jeden z největších soupeřů Třebíče, že je tam nějaká rivalita, tak bych tam asi ani nemohl jít. To bych nemohl jít v první lize ani do jiného klubu. Takhle se to brát nedá, takový je hokej. Brod měl peníze, tak jsem v té době musel jít do Brodu,“ přibližuje Lukáš Nahodil okolnosti svého angažmá u Rebelů. V ročníku 2011 – 2012 ale oblékal v několika utkáních i dres Ústí nad Labem.

Ještě rok v Pardubicích, co bude dál?

Finálová série mezi Kometou Brno a Pardubicemi rozdělila fanoušky Horácké Slavie na dvě skupiny, jednu která fandila Kometě, v jejímž dresu hráli dva odchovanci Třebíče Leoš Čermák a Roman Erat, a druhou, která držela palce právě Nahodilovým Pardubicím. Nakonec se radovaly Pardubice, s nimiž má šikovný hokejový štírek ještě rok smlouvu.
“Mám ještě rok smlouvu v Pardubicích, takže příští sezónu mám vyřešenou, jak to bude vypadat dál, to teď nedokážu říct."

Lukáš Nahodil ve finále vstřelil i jednu důležitou branku, když v Kajot aréně poslal Pardubice do veledůležitého vedení 2:0. Sám si ale v paměti více uchovává branku z působení v Třebíči, kdy v sezóně 2009/10 v derby na jihlavském ledě velice chytře odrazem od brusle překonal jihlavského Řehoře a poslal svůj tým do vedení 1:0. V tomto památném zápase pak vstřelil ještě jeden gól a zajistil tak Třebíči cennou výhru nad rivalem v poměru 2:1.
“Ten gól ve finále byl asi hezký, ale já si pořád pamatuju gól, kdy jsme hráli s Třebíčí v Jihlavě, vyhráli jsme tam 2:1 a já jsem dával od zadního mantinelu odrazem od Řehořovy brusle gól, který byl zatím asi můj nejpovedenější. I když ten finálový si cením také velmi vysoko,“ vzpomíná Lukáš Nahodil na gól z derby s Duklou, který určitě zůstal i v paměti mnoha přímých účastníků tohoto zápasu.

Sestřih z Lukášem zmiňovaného zápasu Jihlava - Třebíč 1:2 i jeho gól můžete vidět TADY

Co říci na závěr? Určitě poděkovat, poděkovat Lukáši Nahodilovi za to, kolik hokejové radosti rozdával v třebíčském dresu, a za to, že i když se vydal do velkého světa za velkým hokejem, stále zůstal Třebíčanem s velkým T a tím sympatickým skromným a usměvavým klukem z třebíčského zimáku.

HODNĚ ŠTĚSTÍ, ZDRAVÍ A ÚSPĚCHŮ V DALŠÍCH SEZÓNÁCH, LUKÁŠI!