Lukáš Popela, nejproduktivnější obránce třebíčských dorostenců

Lukáši, Vy jste nejproduktivnějším obráncem třebíčských dorostenců. Jak si vysvětlujete to, že se vám letos tak nebývale daří? Připravoval jste se na letošní extraligovou sezónu nějak speciálně?
Letošní letní příprava proběhla stejně jako každý jiný rok předtím a já jsem se jí snažil poctivě odmakat. A to, že se mi letos v kanadském bodování daří, je také díky našim útočníkům, kteří to na mě dávají a já jsem rád, že mi to tam padá.

S extraligou souvisí také hodně cestování. Cítíte se při utkáních venku tímto faktorem nějak ovlivněni nebo jste si na únavu zvykli?
Zvykli jsme si. Je sice pravda, že některé dlouhé cesty, třeba tříhodinová cesta do Ostravy, jsou trochu únavné, ale myslím, že z hlediska výkonu to na nás žádný vliv nemá.

Váš otec má k hokeji blízko, je vedoucím A-mužstva mužů. Má to pro vás nějakou výhodu? Probíráte například po zápase vaše výkony?
Žádné podstatné výhody to nemá. Moji hru spolu sem tam probíráme, občas mi řekne, jaké dělám chyby, popřípadě jak bych to či ono mohl udělat lépe.

Jsou nějak odlišné tréninky obránců a útočníků?
Ne, my to nijak neodlišujeme, trénujeme společně. Rozdíl ve stylu je ten, že obránci musí jít při hře více do těla a musí do toho dát větší důraz.

Máte, jako tým, nějaký rituál?
Po rozcvičce si všichni stoupneme na brankovou čáru, rozjedeme se na modrou čáru, zařveme si pokřik "HEJ", poplácáme se a jedeme do kabiny.

Byl jste obráncem vždycky nebo to vyplynulo až v průběhu času?
Už do mala jsem byl obráncem a zůstal jsem u toho až dosud. Jsem rád tam, kde hraji a v obraně mě to baví.

Co Vás po hokeji baví nejvíc, popřípadě, co příliš v oblibě nemáte?
Kromě hokeje mám rád i jiné sporty, naopak jedna z aktivit, kterou jsem si příliš neoblíbil je škola.

Sledujete třebíčské webové stránky?
ANO. Zajímám se o hokej i pasivně, takže pročítám nejen třebíčský web, ale například i www.hokej.cz a jiné.

Za rozhovor poděkoval Jan Šindelář

Statistiky Lukáše Popely