Roman Erat: Důležitá je pro mě návaznost, chci tady zůstat a pracovat pro klub

Romane, Horácká Slavia Třebíč zveřejnila informaci o Vašem přestupu a podpisu dvouleté smlouvy. Kdy jste se definitivně rozhodl k návratu domů do Třebíče?

Úplně přesně se to asi nedá říct, bylo to delší rozhodování. S Kamilem Pokorným a Martinem Svobodou jsme se o tom bavili víckrát. Měli jsme ohledně toho pár schůzek, já jsem ještě čekal, jak se vyvine situace v klubu, kde jsem byl. Jednali jsme o prodloužení kontraktu, jenže se to pořád dost vleklo. Tím, že jsme se s vedením Horácké Slavie párkrát sešli, bavili jsme se o tom, tak postupně došlo i k rozhodnutí, že se vrátím do Třebíče.

S Horáckou Slavií jste trénoval v létě už loni, tehdy přestup ještě nebyl tak aktuální, byly i jiné nabídky?

Už tehdy jsme o tom mluvili, ale ve hře bylo ještě moc variant. Jednal jsem ještě s více kluby, říkal jsem si, že bych ještě chtěl zkusit zahraničí. Byli jsme domluveni, že kdyby mi nic v zahraničí nevyšlo, tak bych hrál tady, ale nakonec přišla nabídka, bylo to celé hodně narychlo a odešel jsem hrát do Itálie.

V Třebíči máte postavený dům, máte rodinu, malé dítě. Hrálo i tohle roli při rozhodování o podpisu smlouvy v Třebíči?

Určitě, to byla jedna z nejdůležitějších věcí, protože když jsme se o tom doma bavili, tak návrat do Třebíče nám vycházel jako nejlepší varianta. Když už má člověk malé dítě, má i jiný pohled na mnoho věcí, nerozhoduje už jen sám za sebe. Také proto jsem tedy zvolil tuto variantu, doufám, že ke spokojenosti všech.

Kdysi hrával v juniorce Horácké Slavie útok ve složení Erat - Dolníček - Beroun. S kým ze současného kádru jste se kromě Davida Dolníčka ještě hokejově sešel a potkal na ledě?

Když se teď dívám na naši sestavu, tak to byl asi už jen Dolňa a Rosťa Malena. S některými kluky jsem hrál třeba v Brně, ale z té třebíčské éry to byli asi jen ti dva jmenovaní.

V jednom rozhovoru David Dolníček s Rostislavem Malenou říkali, že si v mladém třebíčském kádru připadají jako tátové těch nejmladších hráčů? Někteří hráči jsou skoro o generaci mladší než Vy. Je někdo, kdo Vám v kabině vyká?

Jsou tady i mladí kluci z Brna, se kterými se znám z působení v Kometě, ale takhle to nebereme. Je sice vidět, že jsme nejstarší, ale všichni si tykáme. Ono to při sportu ani jinak nejde. (úsměv)

Klub informoval také o tom, že s Vámi počítá i po skončení aktivní hráčské kariéry.

I to určitě hrálo významnou roli, když jsme se bavili o mém působení v Třebíči. Roky přibývají a hokej nebudu hrát věčně, takže jsem rád a bylo pro mě důležité, že budu pokračovat v práci tady v klubu. Konkrétně jsme se ještě nebavili, na to bude ještě čas. Důležitá pro mě byla ta návaznost.

Bavila by Vás manažerská práce, nebo spíš práce trenérská?

Mám trenérskou licenci C, takže bych chtěl pracovat s malými dětmi. Trenéřina je o něčem jiném, než působit jako hráč, teprve do toho musím proniknout. Postupně začnu a uvidíme… Určitě bych chtěl tady v klubu zůstat a pracovat tady.

V extralize jste odehrál 583 zápasů ve Znojmě a Kometě Brno, což je pořádná porce. Vzpomenete si na některé utkání, které je pro Vás výjimečné, na které z nějakého důvodu častěji vzpomínáte?

Jediný zápas je těžké vybrat. Velmi rád vzpomínám na to, jak jsme se Znojmem došli až na třetí místo. Pak samozřejmě také finále extraligy a druhé místo s Kometou. To, že jsme to v Brně tenkrát nedotáhli až do konce, mě hodně mrzí dodneška, protože to byla obrovská šance. Na tyhle dvě události a sezóny asi vzpomínám nejraději.

Když se vrátíme zpět k Třebíči, Horácká Slavia pravidelně hrává play – off, v posledních dvou sezónách došla až do semifinále. Sledoval jste třeba některé zápasy a výsledky?

Jasně. Ten rok, co jsem byl v Brně, když byl čas, tak jsem zajel i na nějaké zápasy. Loni z Itálie jsem to sledoval jen na onlajnech. Zprávy jsem měl i od Davida Dolníčka, protože jsme si spolu psali. Je super, že hokej v Třebíči se dlouho drží na výborné úrovni.

Nastoupil jste zatím ve všech zápasech přípravy. I když je to sice příprava, určitě Vám to něco o úrovni soutěže napovědělo.

První liga vůbec není špatná soutěž. Určitě má svoji kvalitu, možná je i trošku podceňovaná. Například zápas v Budějovicích měl výborné tempo, i domácí zápas s Jihlavou byl výborný. Samozřejmě je to v některých věcech jiné než extraliga, ale teď neřeknu konkrétně v čem, na to je ještě brzo. Do první ligy se vrací hodně zkušených hráčů z extraligy a soutěž je hodně kvalitní.

Jak na Vás zatím působí kádr Horácké Slavie?

Zatím se to ještě dává do kupy, přišli další hráči, někdo by snad ještě mohl přijít. Je před námi ale poslední týden přípravy, takže se všechno už bude dávat do finální podoby. Nechci teď dělat nějaké závěry nebo říkat, že máme výborný tým. To se všechno uvidí až na ledě v mistrovských utkáních.