Taková spíš šťasná branka, teď se těším na atmosféru derby, říká Tomáš Fořt

Mladý zlínský útočník, který v Třebíči sbírá zkušenosti s mužským hokejem a jenž je členem kádru reprezentační dvacítky, se kterou odjede na Turnaj čtyř 10. - 12. listopadu 2011 do finského Vaasa byl hráčem, kterého jsme po zápase pozvali k redakčnímu mikrofonu.

Tomáš Fořt

“My jsme věděli celou dobu, že Olomouc je silné mužstvo, že je na předních příčkách tabulky. Věděli jsme, že ten zápas bude hodně o bruslení, o bojovnosti a věděli jsme taky, že hokejově je asi nepřehrajem. Proto jsme museli hodně bojovat. Byl to těžký zápas po fyzické stránce, ale náročný byl i na psychiku. Ten závěr byl hodně těžký, ale povedlo se nám udržet výsledek 1:1 a ten bod je pro nás k nezaplacení, zvlášť s tak kvalitním soupeřem, jako je Olomouc,“ myslí si šikovný centr, který nastoupil ve formaci s Martinem Čechem a Tomášem Kautem na křídlech.

Olomoucký brankář Libor Kašík a třebíčský útočník Tomáš Fořt byli aktéry jednoho z rozhodujících okamžiků utkání. Ve třiatřicáté minutě totiž padla vyrovnávací branka utkání, jejímž šťastným střelcem byl právě Tomáš Fořt. Ten trošku šťastnou trefou odčaroval kouzlo svého kolegy z reprezentace do dvaceti let, který minulé dva zápasy nepustil za svá záda jediný puk.

“Ani se nedá říct, že bych nějak věděl jak na něj. Byla to střela po ledě, trošku šťastný gól. On je výborný gólman, navíc se známe z juniorky, kde jsme spolu hráli. Věděl jsem, kde by mohl mít slabinu, ale ta střela byla spíš z tlaku, který jsme se snažili vytvořit, jak říkám, taková spíš šťastná branka. Věděli jsme, že žádné krásné akce na Olomouc platit nebudou, takže jsme se tlačilo do brány a snažili jsme se tam puk dotlačit silou,“ popisuje devatenáctiletý forvard nejen svoji branku, ale i styl, jaký mužstvu naordinovali trenéři pro utkání s druhým týmem tabulky.

Pro Tomáše Fořta to byl první gól v mužstvu Horácké Slavie. Podobné kousky většinou bývají spojené s nějakým příspěvkem do společné pokladničky, nebo zaplacením svačinky, či něčeho podobného.
“Zatím vůbec nevím, jak tohle tady funguje, počkám až co mi kluci řeknou. Jen doufám, že mi to nějak nezničí rozpočet,“ usmívá se autor jediné branky Horáků ze hry v zápase s Olomoucí.

Následně ale zvážní při dotazu na spokojenost se získaným bodem. I když jeho tým měl velmi blízko k zisku i druhého bodu, protože v loterii samostatných nájezdů byl dvakrát blízko vítězství.
“Já myslím, že s bodem jsme spokojeni, byl to velice těžký zápas,“ oddechl si hráč, na jehož dresu najdete číslo 23.

Tomáš Fořt kromě prvoligových bojů v Třebíči ještě vypomáhá zlínské juniorce, přesto si na únavu z po sobě rychle jdoucích zápasů nestěžuje.

“Měl jsem dobrou letní přípravu, takže se cítím stále velmi dobře. Jsem v pohodě a kde mi řeknou, tam hraju a rád. Jsem rád, že jsem tady, je to super,“ pochvaluje si mladý reprezentant zápasové vytížení i angažmá v Horácké Slavii.

Zápasy první ligy jdou opravdu velmi rychle za sebou. Už ve středu zajíždí Třebíčští do Berouna, který se drží v tabulce poměrně vysoko a jeho výsledky dávají tušit, že Středočeši body zadarmo rozhodně nerozdávají.

“Beroun má v týmu taky pár mladých hráčů, které znám z reprezentace , ale ještě jsem proti Medvědům nehrál, takže uvidíme, jak bude ten zápas probíhat.“

No a v sobotu pak čeká Třebíčsko hokejový svátek v podobě derby s Duklou Jihlava. Tomáš Fořt se těší hlavně na atmosféru zápasu a našlapané tribuny.

“V kabině jsme to ještě neprobírali. Zatím vůbec nevím, jak Jihlava hraje, takže to bude taky tak trošku překvapení. Těším se ale na atmosféru a věřím, že diváci nám pomůžou stejně, jako dneska, kdy byli také úžasní. Na ten zápas s Jihlavou se těším,“ vysekl divákům poklonu Tomáš Fořt a zároveň je pozval na sobotní derby s krajským rivalem.