Ihned potom, co se kola autobusu roztočila, byla nálada jako po vhození prvního buly. Hlavně zadní část vozu, kde seděli ti nejhlučnější fandové, o sobě dávala pořádně vědět. Sebevědomí si dodávali hlavně pokřikem "my jedeme pro body, šá la la la la," a "ólé bílo červení, ólé bílo červení". Ti co seděli vpředu, se začetli do novin, nebo probírali situaci v lize před posledním kolem základní části soutěže.
Než jsme se rozkoukali, byla před námi Náměšť nad Oslavou. Tady jsme za velkého a hlasitého přivítání, přibrali dalšího fandu Horácké Slavie, který v dešti u silnice čekal na autobus. Řidič měl obavu aby ho nepřehlédl, ale když viděl již z dálky svítící dres Třebíče, bylo po obavách.
Tak a jsme komplet a vzhůru směr Olomouc. Jenže...
Někteří fans před jízdou požili a jsou jisté tělesné potřeby, kterým se poručit prostě nedá, a tak jsme už u Devíti Křížů měli v pořadí druhou zastávku a do Olomouce jich ještě pár bylo. I přes obavy některých ůčastníků zájezdu, jsme ale začátek utkání v pohodě stihli. Pokřik "Výválte sudý, přijeli Třebíčáci," oznamoval fanouškům Olomouce, že dneska to nebudou mít s fanděním vůbec jednoduché. I přes hlasy, že ti, co požili, nevydrží fandit celý zápas, byl třebíčský kotel hodně hlučný a byl hodně slyšet po celou hrací dobu. Domácí jsme v zápase docela přehlušili a chvílemi museli použít i rozhlas, aby bylo v hale MORY slyšet i něco jiného než kotel třebíčských fans.
Je třeba říct, že za celý zápas nebyl ze strany fandů z Vysočiny slyšet žádný sprostý nebo urážlivý pokřik, za což bych jim chtěl touto cestou poděkovat.
A když se několik místních, alkoholem posilněných "borců" snažilo za naším kotlem provokovat, zasáhla místní ochranka a vše v zárodku vyřešila. Po zápase jsme našim hráčům poděkovali, a i když bylo vidět jisté zklamání z toho, že bod je "jen" jeden, přesto jsme odjížděli spokojeni. Hráči i diváci z Vysočiny totiž nechali v Olomouci dobrý dojem. Po cestě zpět jsme ještě stačili vykoupit zásoby baget a limonád na jedné benzince poblíž Prostějova a pak už rychle směr Třebíč. Kousek za Prostějovem nás ještě troubením pozdravil řidič autobusu, který vezl domů hokejisty. Potože cesta ubíhala rychle, byli jsme ve 21:45 u zimáku v Třebíči. Musím říct, že se tenhle zájezd vydařil a příště pojedu určitě zase! Pojeďte taky!