Dr. Karel Čapek - minulá sezóna nebyla dobrá, ale byla v mnohém velmi poučná

Pane Čapku, uplynulá sezóna bylo pro Horáckou Slavii nejhorší v celé její prvoligové historii. Co podle Vás bylo hlavní příčinou toho, že se klub umístil až na dvanácté pozici?
To je samozřejmě nepříjemný fakt. Ta sezóna opravdu nebyla dobrá. Jednou z příčin byl nepovedený vstup do soutěže. Prohrávali jsme i doma což bylo obzvláště nepříjemné. Nepovedlo se nám stabilizovat kádr. Musím ale říct, že tomu předcházely časté změny na postu trenéra a práce s mužstvem tím pádem nebyla koncepční. Bylo to hodně rozbité. Každý trenér měl jinou představu, dával přednost někomu jinému a z toho ty problémy vycházely. Bohužel některým hráčům se nepodařilo navázat na dobré výkony z předcházejících sezón. Ty věci se nasbíraly jedna k druhé a výsledkem bylo naše umístění na konci prvoligové tabulky s velkou ztrátou na mužstva před námi. Nakonec se nám podařilo ztrátu smazat a soutěž zachránit, takže bych řekl, že sezóna pro nás nebyla dobrá, ale byla v mnohém velmi poučná.

V průběhu soutěže došlo v týmu k velkým a častým změnám, a mužstvo teprve v průběhu soutěže hledalo svoji tvář. S tím určitě souvisí i to, že ty dobré výsledky přišly až v závěru soutěže.
Jistě, to je také jedna z příčin. My jsme v předzávodním období měli určitý model, který měl připraven trenér Liška. Bohužel jak je známo, ještě před tím než se mužstvo dostalo na led, odešel zpátky do Českých Budějovic. S novým trenérem, který přišel jsme se snažili pokračovat ve stejném stylu práce. V předzávodním období jsme zapojili hodně kluků do přípravy a dali jsme velký prostor našim juniorům. Měli jsme na ledě šest pětek. Bohužel se nám z těchto šesti pětek nepovedlo postavit alespoň dvě úderné řady. Velký problém byl i v tom, že první liga začala dříve než extraliga, a hráči z extraligy, kteří k nám přišli v té době ještě chtěli bojovat o místo v extraligových klubech. Nějaký čas pak trvalo než se s tím vypořádali a než začala kabina fungovat tak jak by měla. V tom vidím jednu z příčin toho proč se nám v té době nepovedlo postavit tým, který by vyhrával.

Stejně jako extraligu, tak i první ligu ovlivnila stávka v NHL. Velké množství hráčů, kteří by za normálních okolností hráli extraligu najednou muselo jít o soutěž níž.
S tím musím souhlasit. Úroveň první ligy se v tomto ročníku určitě zvedla. Kádry jednotlivých týmů byly silnější. Bohužel nám z těch spádových mančaftů, které jsou okolo nás, ať už je to Znojmo, nebo Jihlava nepřišlo tolik takových hráčů, jaké bychom si představovali. Naše představa byla taková, že konkrétně z Jihlavy by sem přišlo hráčů více a to i hráči, kteří zde již dříve působili. Jak víme ani Jihlava neměla takové možnosti aby si kádr doplnila podle svých představ. Sice nám sem Jihlava poslala několik hráčů, ale nebylo to to, co jsme očekávali. Tato cesta z naší strany nebyla dobrá. Bohužel pro nás, jiné prvoligové kluby byly posíleny lépe. I přesto všechno si myslím, že kádr, který zde v té době byl rozhodně měl na víc než na to kde se v tabulce pohyboval.

Časté výměny trenérů už jste zmínil. Teprve s příchodem pana Horešovského a pana Otoupalíka se začala situace obracet k lepšímu. Změnil se i herní obraz mužstva a přišly i lepší výsledky, což vedlo k tomu, že mužstvo se nakonec vyhnulo baráži a soutěž udrželo.
Ty výměny samozřejmě neprospívají žádnému týmu. Hráči potřebují mít jednotný přístup, stabilizované vedení a jednotlivé formace. To se s postupem času povedlo a tým byl také vhodně doplněn. Mužstvo našlo svoji tvář a je jen škoda, že jsme měli až sedmnáctibodovou ztrátu. To samozřejmě poznamenalo i výkony hráčů. Byli pod neustálým tlakem té ztráty a toho, že vyhrát musí. Pak přicházely časté chyby a křečovitost ve snaze co nejrychleji tu ztrátu smazat, a ta krize se pak ještě více prohlubovala. To jsou zákonitosti sportu. Pokud se nechytí začátek soutěže, je pak velmi těžké se z toho dostat. Já už jsem to někde říkal a musím to zopakovat. Velmi důležité bylo, že jsme nezpanikařili a dokázali jsme tu sezónu ještě zachránit. Sice jsme v průběhu ligy museli přehodnocovat výkonnostní cíle, ale nakonec jsme my i fanoušci rádi, že jsme utekli z barážových pozic, a dosáhli jsme na kýžené dvanácté místo.

Nepříjemné na této sezóně byly také poloprázdné ochozy zimního stadionu. Diváků opět o něco ubylo. Na jeden zápas se i skalní fandové rozhodli vyjádřit svoji nespokojenost s předváděnou hrou a s výsledky mlčením.
Výkonnost mužstva zejména v domácím prostředí a fanoušci to jsou spojené nádoby. To spolu velmi úzce koresponduje. Pokud doma ztrácíte mnoho zápasů, pak ani diváci nemají čemu fandit. Já se jim ani nedivím. Tak to v životě prostě chodí. Jestliže nepředvádíme dobrou hru, pak diváci nemůžou fandit donekonečna. Ten impuls musí přijít od hráčů, od nás. Pak se diváci přidají. Jiná cesta není. Nemá cenu si nalhávat, že bude stačit když vylepšíme interiér stadionu a to bude stačit. Ne, fanoušci potřebují vidět nadšený a bojovný výkon a pak to může fungovat z obou stran. To, že fandové zvolili tento způsob protestu, nebo jak to nazvat, je naprosto legitimní. Oni si koupí vstupenku a mají právo dát najevo svůj názor. Můžu říct, že hráči to určitě vnímali a každý si z toho vzal to své.

Určitě je to také známka toho, že fandům nejsou výsledky a osud klubu lhostejný.
Jednoznačně je to tak. My jsme rádi, že jim klub není lhostejný. I když někdy nadávají, je to pořád dobré, že zájem o hokej zde je, a pro nás je to poučení abychom stejné chyby už neopakovali.

Měly špatné výsledky souvislost i s neúspěšnými jednáními s firmou CSG, která před začátkem soutěže chtěla vstoupit do třebíčského hokeje?
Já bych to nechtěl nějak moc rozebírat. Je fakt, že jsme s touto firmou jednali dlouhodobě. Nakonec jsme ke společnému závěru nedošli a jednání byla ukončena. Jistě to mělo svoje dopady, ale nechci se k tomu již vracet. Je to za námi a hledáme dál.

Pokud se na věc podíváme ze současného a hlavně finančního hlediska, co udělá klub pro to, aby se tak nepovedená sezóna již neopakovala?
My musíme v prvé řadě stabilizovat finanční situaci a pokusit se lépe naplnit rozpočet, najít finanční zdroje. Důležitým úkolem je neustále hledat partnera. Pokoušíme se do toho zapojit i další subjekty, aby nám v tomto pomohly. Rozhodili jsme sítě na všechny možné strany. Pokud by se nám strategického partnera nepovedlo přivést, pak to pro nás bude velice složité. Všichni víme, že vše je závislé na financích. V soutěži bojujeme proti hodně velkým městům a tomu musí i ta finanční stránka odpovídat. Pokud chceme v této společnosti být, musíme vědět, že ta společnost stojí určité peníze. Snažíme se zapojit i více lidí s vlivem i na jiných místech. Rozpočet klubu se netvoří jen v místě kde klub sídlí. To ani nejde. Je to i o tom kdo dokáže sehnat více lidí s lepšími kontakty.

V souvislosti s tím se naskýtá otázka odchodů některých hráčů. Dokáže klub udržet hráče, kteří byli letos oporami?
Musíme vycházet z toho, kteří hráči jsou naši, a kteří zde byli na sezónní hostování. Z těch kluků, kteří jsou naši si myslím, že se podaří udržet všechny. Otázka to bude u těch hráčů, kteří zde hostují ať už to byl Lukáš Valko, David Vrbata, Radek Míka, nebo Karel Šefčík. Je to věcí teprve dalších jednání. Jednání už jsme začali a některé přísliby máme. Budeme ale muset vycházet z toho, co budeme moci nabídnout, a jaký o ně bude zájem třeba z jiných klubů. Samozřejmě o hráče, kteří podávají kvalitní výkony zájem je, a proto to bude ještě boj. Předem ale nic nevzdáváme. Právě naopak, chceme kádr ještě doplnit a dát také prostor našim mladým hráčům. Celá řada našich hráčů působila v Pelhřimově. My jsme je samozřejmě sledovali a některé z nich zapojíme znovu do přípravy. Na této věci v současné době také pracujeme.

Pro hráče sezóna skončila, funkcoinářům největší práce začala. Telefony, papírování, jednání. To je současná pracovní náplň ředitele klubu Dr. Karla Čapka.

Týmu hodně pomohl příchod zkušeného Bedřicha Ščerbana, který v době největší krize vnesl do kabiny klid. Jeho angažování se ukázalo jako velmi dobrý tah. Bavil jste se s Bedřichem již o jeho dalším působení v Horácké Slavii?
Určitě. Béďa přinesl takový správný přístup ke všemu. Vnesl potřebný optimismus do kabiny. Byl pro tým velkým motorem. Má úžasný přístup k tréninku, k zápasům a vůbec ke všem věcem okolo hokeje. Velmi dobrý vliv měl v kabině. Určitě budeme s Bedřichem ještě hovořit o jeho dalším působení.

Můžete říct jaký program čeká hráče v přípravě na další sezónu?
My jsme ukončili přípravu na ledě. Hráči dostali volno a trenéři připravují tréninkový plán na letní přípravu. Suchou část letní přípravy bychom chtěli zahájit 25. dubna. Tato část přípravy by měla probíhat až do konce června. Pak budou mít hráči dovolenou a 25. července bychom rádi zahájili přípravu na ledě už v co nejlepším složení.

V tomto týdnu měl schůzku výkonný výbor klubu. Můžete sdělit co bylo na schůzce projednáváno a jaké jsou závěry z tohoto jednání?
Na schůzce jsme vyhodnocovali průběh sezóny a spokojenost určitě nebyla, i když nakonec se podařilo dílčí cíl, vyhnutí se baráži, splnit. Závěr a úkol je jasný. Zabezpečit lépe klub po finanční stránce a vybudovat silnější kádr. Chceme aby se podobná sezóna již neopakovala. Byla to pro nás opravdu složitá sezóna.

Důležitým závěrem také bylo podepsání smlouvy s trenéry Josefem Horešovským a Jiřím Otoupalíkem.
Já jsem již před schůzkou s oběma trenéry hovořil a oba projevili zájem dále pro klub pracovat. Stejně tak výkonný výbor projevil zájem o jejich služby, takže jsme se domluvili na prodloužení smlouvy o jeden rok s roční opcí.

Jednou z těch radostnějších stránek sezóny 04/05 je působení mládežnických družstev. Dorost bez problémů prošel celým ročníkem extraligy, junioři se po nepodařeném začátku soutěže hodně zvedli a soutěž končí v první čtyřce. Někteří z nich už stačili nakouknout do prvního mužstva. Také žákovská družstva si vedou velmi dobře.
Já bych začal nejvyšší soutěží, kterou je extraliga dorostu. Kádr, který zde je jsme vlastně doplnili jen velmi málo. Kluci se svého úkolu zhostili velmi dobře. Trenéři Roman Mejzlík s Karlem Vejmelkou a celým realizačním týmem se o tým starali opravdu velmi dobře. O tom svědčí i to, že vlastně bez dřívějších zkušeností s nejvyšší mládežnickou soutěží, dokázal dorost projít celou ligou naprosto v klidu. To hodnotíme opravdu velmi dobře. V tomto budeme chtít pokračovat a nabyté zkušenosti jistě v dalších ročnících uplatníme. S mužstvem juniorů jsme také spokojeni. Kluci měli komplikovaný vstup do soutěže díky nemocím a zraněním, které tým postihly. Hlavně na postu brankáře byl problém, protože první gólman měl dlouhodobé zranění a chvíli trvalo než se s tím mužstvo vyrovnalo. Také trenéru Radku Novákovi nedovolily zdravotní komplikace pokračovat v práci s juniorkou. I to se na začátku sezóny projevilo. Novým trenérem juniorky se pak stal Jiří Otoupalík, a společně s Jiřím Burianem dokázali kluky zvednout. Ti dostali novou chuť do hokeje. Bylo vidět, že po několika vítězstvích je hra začala opět bavit. Nebýt toho zaváhání na začátku soutěže, mohli možná útočit i na špičku tabulky. O to bychom se chtěli pokusit v příští sezóně. Samozřejmě se budeme snažit zapojovat nadějné mladé hráče i do prvního mužstva. Samozřejmě nemůžu zapomenout na žákovská družstva, která celou sezónu odehrála velice slušně. V žákovských kategoriích je ale situace přece jen trochu jiná. Tam nejde tolik o výsledek. Jde spíš o to zapojit do hry co nejvíce hráčů. Samozřejmě, že výsledek je také důležitý, ale není to priorita. Prioritou je, aby se u mladých kluků vzbudil trvalý zájem o hokej, aby si uvědomili, že bez tvrdé práce se nedá hokej hrát. Historie nám ukázala, že i z Třebíče, z našich podmínek, a z naší hokejové školy se lze vypracovat mezi špičkové hráče. Musím vyzdvihnout spolupráci se základní školou T.G. Masaryka. Ta spolupráce je velmi dobrá, a chci za to jejímu vedení poděkovat. Myslím, že mládež má u nás vytvořeny dobré podmínky, což se odráží i na její výkonnosti v soutěžích.

V minulosti bylo velkým problémem, to že ti šikovnější hráči odcházeli již z deváté třídy za extraligou. Teď se hraje extraliga v Třebíči, myslíte, že se podaří mladé a šikovné hráče v Třebíči udržet?
Budeme s kluky hovořit v tom smyslu, že se budeme snažit dostat i juniory do extraligy. Samozřejmě víme, že tam už hrají roli i jiné vlivy. Hokejoví agenti, rodiče a podobně. Máme už i nějaké signály v tomto směru. To už je věcí každého jak se rozhodne. My spoléháme na to, že hráči, kteří zde vyrůstali, a dělali zde první hokejové kroky, klubu také pomohou a pokusí se extraligu juniorů vybojovat. Odchody mladých a talentovaných hráčů jsou problémem všech menších klubů, kde není nejvyšší soutěž mužů. Tak to prostě chodí.

Pokud vím tak Horácká Slavia upustila od dřívější praxe provádění náboru mladých hokejistů na školách. Hokej je sice jeden z nejpopulárnějších sportů, ale bez propagace se neobejde a mladé sportovce si pak rozeberou jiné sportovní oddíly.
Ono to není tak docela pravda. My už nemůžeme provádět takový nábor jako jsme dělali dříve, kdy jsme mohli přijít do hodiny a dělat tam nábor. Tato naše účast přímo ve školách už není možná. Snažíme se však mladé chlapce k hokeji přivést jinými cestami. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že hlavně v těch nejnižších kategoriích máme menší počet dětí. Je to však způsobeno také menším počtem dětí na školách. Víme dobře, že v poslední době prvňáčků spíše ubývá. Nicméně spokojeni s tím nejsme s snažíme se děti ke sportu a k hokeji přivést.

Když jsme nakousli téma propagace musím se zeptat proč se již několik sezón neobjevují ve městě plakáty s termíny mistrovských zápasů mužů. Ne každý si na začátku soutěže vystřihne rozlosování z tisku, a ne každý má možnost sledovat webové stránky klubu. Neuvažujete o větší propagaci zápasů mužů?
Musím říct, že utkání mužů propagujeme pomocí rádií. Jak Rádio Blaník, tak Rádio Vysočina, tak Český rozhlas Region nám v tomto dělají dobrou službu a utkání velmi dobře propagují. Ale už jsme se o tom bavili dříve. Nejlepší pozvánkou na stadion jsou výsledky a vítězství. Když ten plakát sebelépe namalujeme, ale budeme prohrávat, tak diváci na hokej stejně nepřijdou. Já si myslím, že to je především v tom, co nabízíme. Až budeme nabízet atraktivní podívanou, pak se nám diváci na stadion vrátí.

Návštěvnost v celé soutěži a hlavně na jejím začátku ovlivňují nevhodné termíny zápasů. Když se teď podíváme z okna vidíme, jak venku krásně, sněží, zima je v nejlepším. Přitom hokej pomalu končí a naopak začíná fotbalová liga, která musí kvůli nezpůsobilým terénům odkládat zápasy. Neměly by se nad tím kompetentní osoby zamyslet?
To je opravdu otázka k zamyšlení. Mnoho lidí se ptá proč soutěž končí tak nesmyslně brzo. My bohužel musíme vycházet z toho jak je u nás hokej řízen. Extraligu řídí APK, která určuje termíny a způsoby postupu a sestupu do a z extraligy. A právě v tom je největší problém. První liga je tak tlačena k tomu aby do 15. března znala svého vítěze, protože 18.března začíná baráž o extraligu. My máme volnost v tom jaký model soutěže si zvolíme, ale jsme limitováni tím datem 15. březen. To znamená, že pokud chceme play-off, tak ho musíme začít hrát v polovině února aby se stihlo odehrát do 15. března. Zvolili jsme systém 52. kol a chtěli jsme, aby extraliga posunula ještě alespoň o čtrnáct dní termín začátku baráže. Bohužel ta jednání byla neúspěšná, a proto byly termíny zápasů tak nahuštěné, což s sebou přináší méně času na regeneraci a méně času na kvalitní tréninky. Tento systém není dobrý. Chceme aby soutěže byly na sobě nezávislé. To znamená systém přímého postupu a přímého sestupu. Pak by se nemuselo spěchat s odehráním play-off do určitého data a volných termínů by se našlo dostatek. Stihlo by se pak odehrát play-off třeba i na čtyři vítězná utkání, tak jak je to v extralize. Těch možností jaký zvolit model soutěže by bylo mnoho. Hokej u nás řídí dva subjekty. Na jedné straně APK – extraliga, a na druhé straně výkonný výbor, který řídí ostatní soutěže a reprezentace a to spolu prostě nekoresponduje. Další problém vidím v nešťastných přestupních řádech a jejich výkladech. Tady by se také měl sjednotit hlavně výklad těchto řádů, protože málokdo se v nich dnes už vyzná a rozumí jim.

Vraťme se ještě k fanouškům. V Třebíči začal fungovat Fan club, který v létě uspořádal nohejbalový turnaj fanoušků za účasti některých hráčů, pořádal zájezdy na stadiony soupeřů a zorganizoval setkání s hráči a vedením klubu, na kterém se vyjasnily některé fámy v té době mezi hokejovou veřejností kolující.
My jsme v prvé řadě hrozně rádi, že toto se podařilo rozjet a že noví lidé, kteří ve Fan clubu jsou, se snaží pracovat a budovat důvěru mezi fanoušky a vedením klubu. Samozřejmě i z naší strany je zájem o spolupráci s fanoušky , protože když si budeme věřit a bude zde vzájemná důvěra, pak se to může do výsledků promítnout jedině pozitivně. Určitě je chvályhodné, že Fan club funguje. To se projevilo i v tom, že lidi za námi jezdili i ven a to i přesto, že se nám nedařilo. Mnozí funkcionáři ostatních klubů nám to i záviděli a říkali, vy jste dole a přesto ty lidi za vámi jedou. To je určitě dobrá cesta a měla by to být i taková výzva pro nás i pro hráče, abychom toho divákům pokud možno co nejvíce předvedli a nabídli. V tom vidím smysl toho co děláme.
Divákům bych chtěl za celou sezónu poděkovat. Přestože jich nechodilo tolik, ti co přišli svoje mužstvo dokázali podpořit. Bylo cítit, že fanouškům nejsou výsledky lhostejné a nakonec to z těch hráčů dostali, vyždímali a všem se nám povedlo soutěž zachránit.

Konečně se povedlo v prostorách stadionu otevřít obchod s reklamními předměty, ovšem jeho sortiment ještě není úplný, chybí tam například dresy.
Ano, my jsme s tím začali trochu později, nicméně sortiment už obsahuje několik různých věcí. Dresy tam ještě chybí, to je pravda. Ale výroba dresů je docela nákladná, a nejsem si jistý, že by o ně byl větší zájem. Zájem bude až budou hráči podávat takové výkony, aby fanoušci měli důvod si dres koupit. Přiznejme si, že letos těch důvodů mnoho nebylo, a proto jsme nechtěli investovat další peníze do výroby dresů. Letos aby se fanoušci v dresech spíše schovávali. To je samozřejmě řečeno trochu s nadsázkou. My se budeme snažit aby sortiment byl co nejširší a fanoušci aby hlavně měli důvod si třeba ty dresy koupit. Chceme vyjít vstříc i členům Fan clubu a uděláme pro ně speciální ceny aby přístup k těmto předmětům byl co nejsnazší. Ještě si s vedením Fan clubu musíme sednout a tyto věci probrat.

Nakonec jedna tipovací otázka. Zkusíte si tipnout vítěze první ligy, kde se velmi zajímavě vyvíjí play-off a pak vítěze baráže?
Skutečně utkání play-off jsou velice zajímavá. Tipovat je velmi ošidné, nicméně pořád si myslím, že Budějovice jsou tím favoritem, který by to měl zvládnout. Znovu se ovšem ukazuje, že tato soutěž, 1. liga má svoji kvalitu. Budějovice musí pochopit, že zadarmo jim nikdo nic nedá. Myslím, že Ústí je silný konsolidovaný tým, který má zkušenosti s play-off první ligy a v tom je nebezpečný. Play-off se zde hraje podle zákonitostí první ligy a v tomto jsou Budějovice méně zkušené. Navíc Ústí už teď v klidu čeká na svého soupeře. Přesně si tipnout se neodvážím protože play-off má svoje zákonitosti. Je to samostatná soutěž, hraje se v rychlém sledu. Záleží tam na mnoha okolnostech jako je například zdraví hráčů, zranění, momentální forma. Přesto bych mírně favorizoval celek Českých Budějovic. Ale ještě nejsou ve finále, ještě musí jednou porazit Chomutov, což je velmi nepříjemný soupeř, který dokáže zahrát tvrdě, ale má i dobře vybavené, technické hráče.

A v baráži byste věřil více prvoligovému týmu, nebo jihlavské Dukle?
To je podobná otázka. Nevíme kdo z první ligy v té baráži vlastně bude. Každopádně Jihlava bude připravená. Je to celek, který vždy uměl hodně bojovat a každý tým, který vyhraje první ligu to bude mít s Jihlavou velmi těžké.

Za odpovědi poděkoval, a do příští sezóny plné tribuny a méně nervů popřál Jiří Mokrý