Rozhovory
Trenérská dvojice Kamil Pokorný – Jaroslav Barvíř v Horácké Slavii končí. Potřebujeme změnu, shodli se
27.03.2024
Michal Vodný o zranění i gestu fanoušků: Nezapomenutelný zážitek!
Rozhovory
T ř e b í č – Horácká Slavia má za sebou úspěšnou sezonu, která skončila v semifinále proti Zlínu. Zajímavý příběh psal i Michal Vodný, který musel vynechat oba venkovní zápasy kvůli zranění, v sobotu ale naskočil. „Polykal jsem jeden prášek za druhým, abych mohl hrát. Jsem vděčný za naše fanoušky, takové ukončení sezóny jsem nečekal,“ přiznává.
Jaké jsou tvoje první pocity po porážce v semifinále?
Stalo se přesně to, co jsme nechtěli. Nechtěli jsme si říkat, že je to škoda, že byli hratelní a měli jsme šanci na výhru. Bohužel se přesně toto stalo. Ač Zlín nebyl ze začátku favorit, protože se mu nepovedl start, tak jsme si byli vědomi, že toto je play off a tady se začíná od znovu, hraje se zde jiný hokej a každý může překvapit.
Jaký zápas byl podle tebe klíčový v této sérii?
Určitě ten třetí ve Zlíně. První zápas byl z naší strany špatný, druhý byl zase výrazně lepší pro nás. V tom třetím zápase jsme měli lepší pohyb než soupeř a hráli jsme lépe. Nikdy jsem neviděl Zlín pod tak velkým tlakem a v takové nervozitě jako v posledních deseti minutách toho třetího zápasu. Ten zápas měl být náš, ale bohužel se nám to nepovedlo.
Co myslíš, že rozhodlo pátý zápas, který jste prohráli 1:2? Byl to ten neuznaný gól na 1:1?
I to má samozřejmě svůj vliv na průběh utkání. Rozhodčí pak přijel k naší střídačce a omluvil se za tuto situaci. Další podíl měl na tom určitě i jejich gólman, ten předváděl neskutečné zákroky. Skoro celou hrací dobou jsme byli lepší, akorát jsme kotouč nedokázali dotlačit do hostující brány.
Nechtěl jsem ukončit sezónu na lavičce
Dva zápasy jsi nehrál kvůli zranění, ale v sobotu jsi nakonec nastoupil.
Nic jiného mi nezbývalo. Nechtěl jsem ukončit sezónu na lavičce. Během týdne jsem do sebe házel léky proti bolesti a snažil jsem se dát trošku do normálního stavu. Koleno se naštěstí trošku uklidnilo a mohl jsem hrát. Normálně bych to léčil skoro měsíc, teď mi musel stačit sotva týden. Toto je ovšem play-off a zde se hraje za jakýchkoliv podmínek.
Fanoušci po zápase přišli za vámi na led a poděkovali za senzační sezónu. Navíc křičeli "Pro nás jste mistři". Stalo se ti někdy něco takového?
Nic takového jsem zatím nezažil. Vyslechli jsme si plno krásných děkovaček a povzbudivých slov. Od fanoušků to bylo moc krásné gesto a jsme vděční, že máme takové fanoušky. Pro nás všechny je to nezapomenutelný zážitek. Doprovázeli nás celou sezónou a bez nich bychom tak daleko určitě nedošli.
Je to sice chvilka po skončení sezóny, ale jak bys ji zhodnotil?
Výsledkově asi nejúspěšnější, co tady kdy byla, což nám řekl i trenér. Přesně tímto se vracíme k první otázce. Stalo se to, co jsme nechtěli. Nechceme si říkat, že to bylo hratelné, mohli jsme vyhrát a tým měl navíc a měli jsme je přetlačit. Jak jsem poslední dva zápasy seděl na střídačce, tak na to mám zase jinačí pohled a díky tomu jsem viděl, a zároveň jsem si potvrdil, že play-off je nejlepší škola. Plno mladých hráčů se zápas od zápasu neskutečně zlepšovalo. Jsem na ně pyšný, že se takto zlepšili. Pro ně je to obrovská škola… A pro nás starší? Pro nás je to škoda (usmívá se).
