S Martinem Svobodou o novém vedení ČSLH, letní přípravě i vizích do nové sezony

Náš rozhovor nelze začít asi jinak, než vrácením se k volbě nového předsedy ČSLH, kterým se stal pan Alois Hadamczik. Co HST očekává od změny a jaký je pohled celkově na tuto událost v klubu?

HST měla jako účastník Chance ligy právo jednoho hlasu na konferenci a klub jsem osobně zastupoval na této akci já. Volbu předsedy jsme konzultovali napříč vedením klubu včetně trenérů a odjížděl jsem tam s jasným mandátem. S většinou kandidátů jsem hovořil a oni mě naopak představili své postoje a vize. To samé platí i o nově zvoleném předsedovi ČSLH panu Hadamzcikovi, se kterým jsem navíc hovořil hned následující úterý po jeho zvolení. Hodnocení konference, to, co jí předcházelo, průběh a očekávání by bylo na dlouhý samostatný článek, takže to musím shrnout podrobněji. Velmi se mi nelíbila atmosféra před a v průběhu konference, která se v podstatě zvrhla na hon na bývalého předsedu pana Krále. Se spoustou věcí je potřeba něco udělat a až budoucnost ukáže, zda se to celému vedení svazu povede. Dopředu ale avizuji, že ať nikdo neočekává zázraky, protože to, co si člověk neudělá sám, tak nemá. Je chybné si myslet, že se nyní vše změní jako mávnutím kouzelného proutku a najednou, ze dne na den, budou vypadávat z klubů špičkoví hokejisti jako na běžícím pásu. To hlavní gró problému tkví někde jinde a nikdo z kandidátů neměl odvahu jej pojmenovat. Do toho se já nebudu pouštět a spíše řeknu co HST očekává od vedení ČSLH. Je to rychlé zavedení dlouhodobě fungujícího systému soutěží a zavedení přestupního řádu, tedy věcí potřebných k rozvoji mladých hokejistů. Dále nesmíme zapomenout na práci v rámci finanční podpory klubů, před kterými stojí velmi těžké ekonomické období.

Mohu poprosit o bližší rozvedení těch konkrétních očekávání, které HST má a které jste uvedl v předchozí odpovědi?

Začnu odzadu. Mám velmi vážné obavy, že nás čekají vleklé ekonomické problémy, které budou ohrožovat existenci klubů a samotného hokeje. Sport je v ČR dlouhodobě podfinancován, já sám tuto skutečnost často zmiňuji, Covid-19 tomu nasadil korunu a nynější válka na Ukrajině to definitivně dorazila. Spousta lidí v této zemi bude řešit své existenční problémy a ne jinak tomu bude s hokejem. Teď si užijeme všichni prázdniny a na podzim to vypukne.

V otázce přestupního řádu je potřeba zásadní změna, která přinese uvolnění hráčského trhu a především umožní vracet finanční prostředky do těch klubů, ze kterých hráči vzešli. Už nyní na svazu leží návrh, kterému bychom se nebránili, ale myslím, že ne všichni, zejména extraligové kluby, jsou tomuto návrhu nakloněni.

Třetí záležitost souvisí s organizováním soutěží, počínaje Chance ligou a především organizováním žákovských, dorostových a juniorských soutěží. Není možné abychom před každou sezónou čekali, jak se bude hrát, jak bude play off, kdo a jak bude sestupovat. Vím, že svaz na tom už pracuje, juniorka a Chance liga už je hotová, dorostové soutěže čeká dokončení po této sezóně a do toho vznikly samostatné 9. třídy. Ale opět to není dobré systémové řešení, je to paskvil vyvolaný společenskou poptávkou, nikoli potřebami hokeje v ČR. Když si vezmu příklad dorostových a juniorských soutěží, tak v minulosti na popud velkých klubů byly tyto soutěže rozšiřovány pod různými záminkami, k tomu se není potřeba vracet. Přestali jsme v mezinárodním mládežnickém hokeji stíhat, tak se hledal viník a najednou se přišlo na to, že je mnoho účastníků v extraligách dorostu a juniorů. Takže rychle panika a jde se na zužování. Výsledek je např. v dorostu ten, že v sezóně 2023/24 bude v extralize 20 mužstev, v lize 16 a v regionální lize cca 70. To nemá se systémem nic společného, odporuje to logice i zavedeným smysluplným systémům. Přeci nejvyšší soutěž hrají nejlepší týmy, takže 20, ale druhá nejvyšší soutěž by měla mít více účastníků např. 24. Tak docílíme pyramidového systému a umožníme některým středním klubům, které dobře a dlouhodobě pracují s mládeží, kvalitní soutěž, která jim pomůže ve výchově mladých hokejistů. To samé je u juniorů a nesmysl se samostatnými 9. třídami nemá cenu ani komentovat. Po dvouročníkových mladších a starších žácích následuje samostatná ročníková kategorie 9. třídy. V praxi to pak vypadá tak, že klub není schopen sestavit samostatnou 9. třídu, tak ty deváťáky posune do dorostu, kde ti pak hrají proti o dva roky starším kluků, často daleko fyzicky vyspělejším. Osobně bych se to nebál označit trestným činem, protože možnost zranění je obrovská!

Ale opět pozor, svaz řídí výkonný výbor, kde jsou zástupci z celého hokejového prostředí, neřídí to jeden člověk. Hokeji se v budoucnu začne dařit a začne se pomalu zvedat, když se tito lidé nebudou bát pojmenovávat věci pravými jmény, budou konat ve prospěch hokeje jako celku a upozadí klubové zájmy. To bude dlouhá cesta! Už na této konferenci byla záležitost, kdy všichni hovořili o důležitosti otevřenosti soutěží a přímých postupech a sestupech. A ejhle, v závěru konference se na popud jednoho zástupce menšího klubu hlasovalo o tom, zda by příští sezónu neměla být baráž o extraligu juniorů. A ejhle podruhé, ono bylo z 60 přítomných 24 pro. Naštěstí to neprošlo, ale je to určitý obrázek. Ten zástupce klubu to evidentně dělal pro někoho velkého na objednávku.

Pojďme už nyní pryč od svazových záležitostí a vraťme se k HST. Problém ekonomiky cítíme všichni a s obavami hledíme na následující měsíce. V jaké kondici se nachází klub?

Už jsem to říkal, sport je zde tvrdě podfinancován, takže v podstatě je to každosezónní boj o přežití. Nám se podařilo mít v současnosti pokryté základní dva pilíře díky ekonomicky nejsilnějším partnerům. Jedná se o Město Třebíč a firmu KHNP, za což jim velice děkujeme. Před námi je dotažení záležitostí s našim třetím největším partnerem, což se nějakým způsobem stále nedaří a ohrožuje to fungování klubu. Dále budeme absolvovat jednání s našimi dlouholetými partnery a hledat nové možnosti spolupráce. Co je ale velká neznámá, tak to jsou budoucí podzimní měsíce. Růst nákladů je raketový a mám obavy, že to samé se nebude dát říci o příjmové straně. Prostě bojujeme a bojovat budeme! Na sezónu jsme připravení, ale rozhodně hotovo nemáme! Pro další existenci hokeje v Třebíči bude potřeba udržet podporu partnerů a přízeň fanoušků. Hokej se bez peněz nedá dělat a do budoucna to bude platit ještě více.

Co se týče budoucnosti, tak spoustu našich fanoušků zajímá plánovaná přestavba třebíčského zimního stadionu. Jaký je současný stav a další plány v této záležitosti?

Stav třebíčského zimního stadionu KHNP areny již došel za stav technické udržitelnosti a v podstatě během pár let již nepůjde provozovat. To je realita a z té nikdo neuteče. Projektová dokumentace včetně prováděcí dokumentace je hotová, takže o prázdninách očekávám vypsání výběrového řízení na dodavatele rekonstrukce zimního stadionu. Toto výběrové řízení potvrdí cenu rekonstrukce a následně se konkretizují skutečnosti, zda k rekonstrukci dojde a v jakém termínu. Nebýt celosvětových událostí (covid 19 a válka na Ukrajině), dovolil bych si tvrdit, že tato sezóna je poslední na našem zimním stadionu. Jakmile budou známy termíny, HST bude fanoušky informovat, ale na 100 % platí, že tato sezóna proběhne bez omezení, tedy pokud nenastanou nějaké neočekávané technické problémy.

Do teď jsme se především věnovali ekonomicko-technickým záležitostem, pojďme přejít ke sportovní stránce klubu a začněme u profesionálního mužstva mužů. Nastaly odchody z mužstva, proběhly příchody je za námi letní příprava.

Nebudu hodnotit detailněji sportovní stránku, k té se vyjádří sportovní vedení A mužstva, ale pokusím se to popsat z pohledu vedení HST. Odchody po sezóně jsou přirozeným jevem a nastávají po každé sezóně, jelikož se buduje nové mužstvo. Některé fanoušky pravděpodobně překvapil hlavně odchod dvou hráčů a to Lukáše Nedvídka a Martina Šťovíčka. Oba dva případy jsou rozdílné, u hráče Nedvídka jsme se rozhodli neuplatnit opci a v druhém případě u hráče Šťovíčka jsme vyhověli jeho žádosti o předčasné ukončení smlouvy. Není potřeba hledat za tímto více než ve skutečnosti je. Každý trenér si buduje svůj tým a chce být úspěšný. Ne každému hráči sedne tato spolupráce, ale takový je hokejový život. A ještě bych zmínil jednu rovnici, do které když si každý dosadí, tak mu vyjde odpověď. Ta rovnice zni: výše kontraktu hráče + část strávený na ledě = dosažené body. Když tato rovnice neplatí, tak je něco špatně a musí se reagovat. A to jak ze strany klubu, tak i ze strany hráče.

Tyto dva odchozí hráče se ale podařilo nahradit útočníky Martinem Dočekalem a Miroslavem Holcem.

Já to okomentuji trochu šířeji. Nám se podařilo opět udržet osu loňského mužstva, tedy hráče, kteří tady působí již delší dobu. V HST dále působí oba brankáři Jekel a Mičán, základ obrany máme také v podobě Hunkese, Formana, Furcha, Turečka a Poizla a ve středu jsme ji doplnili o Antonína Bořutu. Útok je na tom obdobně, kdy na výše zmiňované odchody jsme reagovali příchodem Dočekala, Holce, Nováka a Šilhavého. Nejdříve se zastavím u Martina Dočekala. Martin byl pro nás naprostou prioritou a úkolem č. 1, na kterém jsme začali pracovat ihned po novém roce. U Miroslava Holce byla situace trošku jiná, ale když se ukázalo, že možnost působení u nás existuje, tak jsme neváhali. Za zájem obou hráčů působit v příští sezóně v HST jsem neskutečně rád. Jsou to hráči s vazbou na Třebíč a to je pro nás jedno z rozhodujících kritérií. Rád bych se ještě vyjádřil k často zmiňovanému jménu našeho odchovance a to k Vilému Burianovi. Sportovní úsek jej oslovil ihned po skončení minulé sezóny s výsledkem, že hráč zvažoval své další působení v hokeji jako takovém. Návrat k jednacímu stolu nastal v polovině června, ale k pokračování spolupráce mezi HST a hráčem nedošlo a to ze strany HST. Mě tato skutečnost osobně velmi mrzí, ale jak jsme si s Vilémem řekli, HST měla o hráče po sportovní stránce zájem, ale z důvodu vyčerpání rozpočtu na hráče takovéto úrovně jsme si podpis smlouvy již nemohli dovolit. Jednoduše řečeno, zase ty prokleté finance.

Ještě se ale vrátím k předešlé otázce týkající se letní přípravy. Hodnocení je zase hlavně na sportovním úseku A mužstva, ale z mého pohledu se nám podařilo udržet a vhodně doplnit mužstvo. Podařilo se zajistit stejný model letní přípravy jako na minulou sezónu a to včetně soustředění a ledů v Brně. Opět jsme zařadili do tréninkového procesu mladé juniory. Takže věřím, že v tomto období jsme udělali maximum, abychom zvládli úspěšně podzim podobně jako v minulé sezóně.

Nesmíme samozřejmě opomenout ani letní přípravu dětí a mládeže. Co nového se dělo v tomto období v těchto kategoriích?

Všechny kategorie absolvovaly plnohodnotnou, ničím neomezenou letní přípravu. Opět pokračuje spolupráce s kondičním trenérem Viktorem Konečným, která započala v minulém roce. Viktor spolu s Davidem Dolníčkem a Nikolou Markem měli na svých bedrech přípravu juniorů a dorostu, kdy tentokrát velká část práce ležela právě na kondičním trenérovi. Navíc také napomáhal Rosťovi Malenovi v žákovských kategoriích, kde po novu také působí Zdeněk Sedláček a Štěpán Hrůza. Organizace a letní příprava přípravkových kategorií proběhla pod dohledem Martina Čecha. Také nechci opomenout působení pomocných trenérů z řad rodičů a to především u přípravkových kategoriích. Za jejich pomoc jim chci touto cestou poděkovat.

Největší novinkou je získání trenéra brankařů Jaroslava Odehnala do trenérského týmu HST. Ten už u nás poslední dvě sezóny působil, ale na menší úvazek. Nyní se na 100 % bude věnovat třebíčským gólmanům, což považuji za velký úspěch, jelikož v této oblasti nás tlačila bota. Další záležitost, kterou rozjíždíme, je aktivní zapojení bývalých juniorů, pokračujících ve studiu sportovních oblastí. Chceme si začít vychovávat nové trenéry, se sportovním vzděláním, pro potřeby klubu.

Myslím, že jsme zvládli probrat asi všechna základní témata a události, která nastala či patří k letní přípravě. Co byste doplnil závěrem?

Z dlouhodobého hlediska chci a přeji si, aby HST, všichni naši hráči, jejich rodiče, partneři a fanoušci zvládli nadcházející měsíce co nejlépe a společně se nám všem podařilo udržet hokej v Třebíči. Před HST je spousta výzev, které prostě musíme zvládnout a nepůjde se jim nijak vyhnout. HST si pro svůj další rozvoj stanovila čtyři hlavní cíle a to: Výstavba kvalitního tréninkového zázemí, ekonomická stabilita, kvalitní dorostenecké a juniorské soutěže a kvalitní dětský a mládežnický tréninkový program.

Z krátkodobého hlediska čekáme zejména u žákovských a mládežnických soutěží na systém a rozlosování soutěží, načež budeme diskutovat a organizovat předsezónní přípravu a samotnou sezónu. I zde je stále před námi řada neznámých. Každopádně naši fanoušci budou před zahájením soutěží informováni o cílech na novou sezónu i dalších plánech klubu.

Teď přeji všem hezkou dovolenou, hezké slunné léto, načerpejme všichni energii, kterou následně uplatníme v sezóně 2022/2023.