Kadaň do Třebíče přijela s vyloženě defenzivní taktikou. Tu ještě znásobila branka v třebíčské síti na začátku patnácté minuty. Od té doby Severočeši jen bránili a čekali na chybu domácích. Před Falterovu bránu se dostávali jen výjimečně, nebo v přesilových hrách.
“Na 1:1 jsme vyrovnali třicet vteřin před koncem a nakonec máme dva body. Nějaké šance jsme si vypracovali, ale bohužel jsme je nedali. Hráli jsme i pět na tři a to bychom měli dávat. Soupeř byl velice houževnatý, velmi dobře bránil střední pásmo a my jsme se k nim nemohli prokousat. Dva body jsou pro nás nakonec super,“ oddechl si krátce po skončení zápasu Martin Čech, jeden ze zkušenějších třebíčských hráčů.
Také si všiml, že Kadaň nepřijela s nějakou útočnou smrští, ale spoléhala spíše na pevnou obranu. Od toho se odvíjel i herní obraz. Domácí se do soupeře nutili, ten jen čekal ve středním pásmu, maximálně nahazoval od červené čáry puky za třebíčskou klec.
Martin Čech právě s jistotou překonal Milana Řehoře a potvrdil třebíčské vítězství
“Je to přesně tak, oni nám jen zastavovali útoky na červené čáře, mockrát jsme ani nemohli puk nastřelit a jít za ním. Sebrali nám ho a hodili to do našeho obranného pásma, v tom byl tenhle zápas těžký,“ říkal devětadvacetiletý odchovanec Horácké Slavie.
Až do poloviny šedesáté minuty Bílé hvězdy prohrávaly 0:1, navíc brankou, kterou hosté po chybě v třebíčském obranném pásmu vstřelili ve vlastním oslabení. Ovšem na třebíčských hráčích byla patrná veliká snaha o vyrovnání. Soupeře, snad kromě přesilovky, v níž Kadaňští trefili tyčku, přikovali před jeho bránu, ale dostat puk za záda mnohdy dezorientovaného Řehoře, se ne a ne podařit. A tak vzal vše na sebe Jan Káňa a 32 vteřin před koncem třetí třetiny krásnou ranou nad rameno překonal zaskočeného gólmana zapůjčeného do Kadaně z Chomutova.
“Několikrát se tam puk povaloval na brankové čáře, gólman nevěděl, kde ho má, a nakonec, jak jsme viděli, stačilo jen vystřelit. Určitě to bylo se štěstím, ale padlo to tam,“ usmíval se společně s Martinem Falterem a Jakubem Čuříkem hrdina samostatných nájezdů, který se trefil podruhé v posledních dvou utkáních. Důležitou branku si připsal i v minulém kole v Šumperku.
“Asi šňůra no,“ smál se Martin Čech.“Na tréninku tohle trénuju, mám dvě – tři zakončení, která dělávám a protože jsem byl docela zmrzlý, ke konci zápasu jsem už nehrál, tak jsem zvolil tohle jednoduché zakončení, které není moc náročné na nějaké velké míchání s pukem. Dobře mi poradil Rosťa Malena, který říkal, že gólman Řehoř vystrkuje hůl, samozřejmě to dopadlo tak, že tentokrát hokejku nevystrčil,“ nabízí Čech svůj poněkud úsměvný pohled na vítězství v nájezdech potvrzující branku.
Střelecký úspěch v posledních dvou utkáních ale může mít i jiné pozadí. Martinovým štístkem se pravděpodobně stal obchodní manažer Horácké Slavie Daniel Šlapák, který v minulých dnech láskyplně pohladil Čechovu hokejku a domlouval jí, aby to tam už konečně napadalo. A stalo se. Jak je vidět má Daniel Šlapák nejen talent na vymýšlení různých marketingových akcí, ale jeho talent je daleko širší. Možná by měl stejný rituál provést se všemi hokejkami, které v třebíčské kabině potká. A pokud by to mělo úspěch, diváci na Zimním stadionu Města Třebíče – MAN N+HUMMEL ARENĚ by se určitě nezlobili.
Ale teď zase trošku vážně. Právě volba Martina Čecha, jako exekutora nájezdu mnoho diváků překvapila. Tady se ale ukázalo, že trenéři na trénincích velmi dobře své hráče sledují a to i v disciplíně zvané Dřevák. A protože Martin Čech je v ní v poslední době velmi úspěšný, jeho volba coby hráče, jen ž pojede jeden z nájezdů, byla vlastně logická.
“Když jezdíme na trénincích Dřeváka, tak se mi docela daří dávat góly a trenér to samozřejmě vidí a sleduje. Ukázal na mě, já jsem řekl, že jdu, a dal jsem to,“ lakonicky popsal Martin Čech svůj gól a znovu ukázal pověstný úsměv.
