Kdo ale zápas viděl, musí ještě teď kroutit hlavou nad tím, kolik šancí si domácí vypracovali a co všechno dokázal skvělý Neruda v brance Havlíčkova Brodu pochytat.
Chvílemi se zápas změnil v souboj třebíčských hráčů s brankářem hostů.
Jedna tečovaná střela v přesilovce naklonila pomyslné misky vah na stranu Rebelů a ti mnohokrát s dávkou velkého štěstí překlopení vah na druhou stranu nedopustili.
44:18, takový je poměr střel v tomto utkání. Ve třetí třetině už hosté rezignovali na hokej a hráli doslova vyhazovanou. Čároví řádně profoukli píšťalky, když museli přerušovat hru kvůli zakázaným uvolněním Rebelů. Třebíčští šli na konci zápasu i do rizika power-play, nic jiného jim vlastně ani nezbývalo, a v ní pak inkasovali druhou branku. Třetí gól z hole Svobody pak už vůbec nic neřešil.
Aleš Staněk |
“Dneska jsme umřeli na neproměňování šancí, protože oproti minulým zápasům jsme dneska hráli dobře dopředu, akorát jsme absolutně selhali v koncovce. Dneska jsme si ale prohrát nezasloužili, bohužel. Co se dá dělat,“ kroutí hlavou Aleš Staněk.
O šestnáct střel více než soupeř vyslali slávisté na jeho branku, přesto ani jediný kotouč v síti Rebelů neskončil.
Třebíčští zkoušeli všechno možné, ale tentokrát se k nim pověstné štěstí odvrátilo zády. Aleš Staněk však stále vidí v zakončení a práci před brankovištěm nedostatky.
“Myslím, že se málo tlačíme do brány, když naši beci střílí, tak špatně cloníme brankáři, a pak už je to o štěstí, jestli se k nám puk odrazí, nebo ne. Zatím se to k nám vůbec neodráží, ale musíme to zlomit, musíme věřit tomu, že ty góly tam začneme dávat a že začneme vyhrávat. Musíme se naučit vyhrávat, protože zatím máme čtyři prohry. Musíme si věřit a otočit to,“ burcuje levé křídlo druhé formace Horácké Slavie.
Ve druhém útoku se v dnešním zápase společně s Alešem Staňkem a Lukášem Nahodilem objevil Tomáš Vrba, který vystřídal Milana Přibyla, jenž v této lajně naskočil v zápase s Duklou. Trenéři stále hledají to nejlepší složení tohoto útoku.
“Jo, myslím, že jsme si „sedli“, že oproti těm minulým zápasům to bylo lepší. Trenér mě přesunul na levé křídlo, kde se cítím líp, než na pravém, kde jsem se tři zápasy trápil. Pravé křídlo není přímo můj post. Na levém křídle to dneska bylo lepší a myslím, že s Lukášem i s Vrbičem jsme si „sedli“ a je jen otázkou času, kdy začneme dávat góly,“ myslí si šikovné křídlo s číslem deset na dresu.
Ačkoli Třebíčští ztratili ve čtyřech utkáních dvanáct bodů, situace ještě není nijak tragická, i když vážná je určitě. Na desáté místo ztrácí Horácká Slavia jen tři body, na sedmé šest. Ve tříbodovém systému to není zas tak moc.
Právě na led tříbodového Berouna posílá Třebíčské los první ligy už v dalším, pondělním kole. Ve středu pak na domácím ledě přivítají jednoho z favoritů celé soutěže, našlapaný tým Komety Brno. A právě z Komety do Třebíče přišel Aleš Staněk.
“Ten zápas s Kometou pro mě bude určitě zvláštní a prestižní, odehrál jsem tam čtyři roky, jsem Brňák, víc snad k tomu není co říct.“
Ano, tak to opravdu je. Není co dodat, vše bylo řečeno, teď už je jen na hráčích, aby se s nepříjemnou situací poprali, dali nějaký ten gól a třeba už z Berouna bod, dva, nebo nejlépe všechny tři přivezli.
V této soutěži není vyloženě slabý soupeř, všechna mužstva mají svoji kvalitu a mnohdy rozhoduje třeba jen několik centimetrů, jeden pohyb brankáře, či šťastný odraz puku o tom, kdo získá tolik potřebné body.
Pokud Třebíčští budou bojovat s takovým nasazením a takovou touhou po bodech a gólech jako v zápase s Havlíčkovým Brodem, prostě se to zlomit musí. Věří tomu hráči, věří tomu realizační tým a snad i fanoušci.