Poděkovat přišli Lukášovi rodiče, za Město Třebíč místostarosta Miloš Mašek a radní, paní Naděžda Dobešová, za Horáckou Slavii pak generální ředitel klubu pan Karel Čapek. Poděkování si vyslechl i obchodní manažer Horácké Slavie Pavel Vlašín, který celou záchrannou akci koordinoval.
Největší radost a největší dojetí však bylo znát z tváří Lukášových rodičů. Paní Slámová zachráncům vlastnoručně upekla a předala dort. Pak celý stadion skandoval „Hoši děkujem!“ na adresu trojice olomouckých hrdinů.“
Teprve poté přišel na řadu vlastní zápas, kterému ale tentokrát chyběla zdravě vyhecovaná sportovní atmosféra. Všichni aktéři jakoby stále měli v hlavě to, co se stalo Lukášovi. Také předzápasový rituál se na atmosféře zápasu, která připomínala spíše letní přátelské utkání, podepsal. Není se ale čemu divit.
V samotném utkání pak dominovali hosté, kteří zvítězili přesvědčivě 4:1. O hodnocení zápasu jsme požádali kapitána Horácké Slavie Martina Čecha.
„Je to teď složité, protože tabulka je vyrovnaná a my potřebujeme vyhrávat. O víkendu jsme chtěli urvat alespoň tři body, nemáme ani jeden. Musíme prostě zabrat jinde,“ konstatuje Martin Čech po náročných sedmi dnech, v nichž Třebíčští museli odehrát čtyři těžké zápasy.
„První třetina byla hrozná. To se táhlo už z Benátek, kde jsme také nehráli dobře. Navázali jsme na to touhle první třetinou. Druhá část už byla lepší, ale nedokázali jsme dát gól, který by nás zvedl. Ve třetí třetině to už byla taková křeč. Když jsme dostali čtvrtý gól, bylo už vlastně po zápase,“ klopí hlavu Marin Čech.
O tom, že se dnes bude klukům z Olomouce děkovat, jsme věděli dopředu, myslím, že nás to neovlivnilo. Olomouc na tom byla stejně jako my. To náš špatný výkon určitě neovlivnilo.“
„To jsou určitě velké ztráty. Lukáš Nahodil je jeden z nejproduktivnějších hráčů celé soutěže, David Dolníček je zkušený hráč, který umí podržet puk a nahrát. To nám dnes chybělo. Teď máme dva dny volno, tak doufám, že se kluci vrátí a začneme zase konsolidovat sestavu a bude to snad lepší,“ přeje si pětadvacetileté třebíčské křídlo.
„Ty čtyři zápasy byly náročné, fyzička huláká, že už nemůže. Nedá se ale nic dělat, museli jsme to odehrát, protože moc volných termínů není. Část sudá – lichá končí už šestého února. Navíc Olomouc to chtěla odehrát dnes a my jsme jim vyšli vstříc, protože i oni nám vyhověli, když se zápas odkládal. Oni vlastně včera taky hráli, takže to bylo stejné pro oba týmy,“ připomíná Martin Čech korektní jednání obou soupeřů.
Už ve středu cestují Třebíčští na led Berouna, kde jak je známo, příliš mnoho branek nepadá. Beroun navíc hraje fyzicky náročný hokej plný bruslení a tvrdých osobních soubojů. Toho si je vědom i třebíčský kapitán.
„Nesmíme moc vymýšlet vzadu, rychle k nim do pásma nastřelovat puky a hlavně se tlačit víc do koncovky, protože v Berouně moc branek nepadá. Tam se hraje a rozhoduje na dva – tři góly. Ty musíme dát my,“ naznačuje recept na bodový zisk z medvědího brlohu Martin Čech.
